Takovou atmosférou dýchá výstava, jejíž název Křehká síla skla přesně vystihuje charakter jedinečného materiálu. Reprezentativní výběr 58 uměleckých děl od světově proslulých českých i zahraničních umělců a designérů od konce 50.let 20. století až po současnost rozzáří na 15 dní prostory pražského ZIBA Muzea moderního skla. Zájemci se tak mohou seznámit s tvorbou velikánů a průkopníků ateliérové tvorby, střední generací sklářů i s nejnovějšími přístupy v podání mladých nadějných výtvarníků.
Výjimečná přehlídka skla má navíc pro skutečně vážné zájemce o tuto oblast výtvarného umění připraveno jedno eso. Je současně výstavou předaukční, což dává návštěvníkům šanci získat do své sbírky dílo, jež je nejvíce osloví. Exkluzivní dražba v rámci tzv. Evening Sale se bude konat 15. října v prostorách slavnostní dvorany bývalé Živnobanky.
Samozřejmě ne každý milovník umění si tuto radost může dovolit, neboť umělecké sklo jako výtvarná disciplína patří k nejnákladnějším už pro samotného autora, což se výrazně odrazí v následné ceně díla. Přesto je tu naděje neodejít s prázdnou díky nabídce prací nejmladší sklářské generace. Mladí autoři ještě nemají takové renomé, aby se ceny jejich děl vyšplhaly do závratných výšek o několika nulách, ale o to víc se stávají skvělou investicí, protože potenciál, který už v sobě jejich tvorba má, se bude nadále zhodnocovat. Sklo je nadmíru křehký materiál, ale vzhledem k tvarové, barevné stálosti se tak při troše opatrnosti může stát ideální dlouhodobou investicí.
Autorská tvorba i žhavé objednávky
Exponáty byly pečlivě vybrány z již existující autorské tvorby, řada objektů ale vznikla speciálně pro tuto výstavu. Do projektu se takto zapojil Maxim Velčovský s mísou MINErals Nr. 1 a Zlatým srdcem, nebo první dáma českého šperku Eva Eisler s Náhrdelníkem Krystalit.
„Výstava Křehká síla skla ukazuje české sklo v těch nejpůsobivějších a nejrozmanitějších polohách. Prezentujeme tu objekty od etablovaných, ve světě vyhledávaných umělců, ale i tvorbu vycházejících hvězd českého sklářství. Primárním kritériem našeho výběru však byla jednoznačně kvalita. Partneři projektu, sklářské firmy Lasvit a Moser, přispěli díly ze svých unikátních kolekcí a limitovaných edicí, některá díla se dokonce zhotovovala přímo pro tuto příležitost. Návštěvníci výstavy tak mají jedinečnou šanci proniknout do tajů českého sklářství a sledovat pozoruhodný příběh českého skla tak, jak se vyvíjelo během uplynulých desetiletí. Je to fenomén, který nás ve světě proslavil jako máloco a zaslouží si pozornost i místního publika,“ vysvětluje Dr. Mária Gálová, MBA, ředitelka české pobočky aukčního domu Dorotheum, jednoho z pořadatelů projektu „Křehká síla skla“.
Bohumil Eliáš st.: Stéla
sklo čiré, lepené, malované a broušené, kovový podstavec,, celková výška 227 cm
vyvolávací cena 300 000 Kč
Foto: Dorotheum, oficiální zdroj
Napříč tvůrčím spektrem
České sklo patřilo v průběhu celého 20. století k absolutní světové špičce. „Neviditelné ruce zahraničního trhu“ se sice během posledních dvou desítek let podařilo téměř zlikvidovat tradici českého užitného skla, stejně jako mnohé malé soukromé umělecké sklárny vzniklé až v období údajné demokracie, hodnotu uměleckého skla, jež naštěstí není masovým tržním artiklem, však neohrozila.
Vysoká laťka, kterou nastavily na počátku druhé poloviny 20. století dnes již legendy českého ateliérového skla, si svou pozici drží a staví tak české umělecké sklářství nadále na pomyslné stupně vítězů v celosvětovém měřítku. O věhlas se zasluhují i technologické postupy, jejichž autory jsou právě sklářští výtvarníci či dosud fungující malé sklárny. Své tu umí občas říct paradoxně i moderní průmyslové technologie, které dokáží čeští odborníci použít i v oblasti výtvarného umění.
Jak mocným spoluhráčem může být v případě skla světlo dokazuje příhoda vážící se k jedné z aukčních položek. Když si sběratel, jenž dílo nabídl k prodeji, prohlížel aukční katalog, jeho manželku nadchlo jedno z děl a projevila zájem rozšířit o něj jejich sbírku. Šlo o ono, které do aukce sami vložili. Stačilo vhodné nasvícení a dílo „rozkvetlo“.
Galerijní „nej“
Z velikánů českého skla jsou na předaukční výstavě Křehká síla skla téměř všichni autoři zastoupeni díly v galerijní kvalitě. Příkladem může být objekt proslulého tvůrčího a partnerského tandemu Stanislav Libenský-Jaroslava Brychtová s názvem Prostory II., který je jednou z nejsugestivnějších skleněných plastik počátku 90. let. Ukazuje na genialitu autorů a jejich dokonalou znalost zákonitostí skla. Právě na ní můžeme vidět výsledek postupu tavení skla do formy, který pro potřeby umělecké tvorby zdokonalilo právě toto sklářské duo. Od stejné autorské dvojice se jako protipól představí jedna z jejich prvních společných prací, dílo Polibek, které bylo navrženo už v roce 1958. Jméno Stanislava LIbenského se v ZIBA objeví znovu hned po ukončení stávající výstavy. Od 21.10. bude Muzeum moderního skla hostit prestižní soutěžní sklářskou výstavu Stanislav Libenský Award.
Stanislav Libenský-Jaroslava Brychtová: Prostory II. 1993, sklo kouřově šedé, tavené ve formě, broušené a leštěné, 83 x 78 cm
vyvolávací cena 950 000 Kč
Foto: Dorotheum, oficiální zdroj
Na podobném principu tavení do formy, ale nikoliv s tekutým sklem, ale s roztavováním skleněných střepů vytváří své pověstné mísy další vystavující – Zdeněk Lhotský.
Vystavovaným velikánem je i František Vízner, jehož objekty vynikají krásou dokonalého tvaru, skloviny a řemeslného zpracování. V roce 1996 autor navázal spolupráci se sklárnou Moser a z této tvorby se představí vázy Linea a Eclipse a mísa Reflecting Pools II. Nejcennější na díle autora je však jeho ateliérová tvorba. Ta je zde zastoupena Vázou se čtyřmi otvory, jež je dokonalou ukázkou toho, jak autor dokázal z jednoduchého hranolového tvaru vykouzlit výsostně elegantní a nadčasový objekt.
František Vízner: Mísa Reflecting Pools II.
sklo tmavě fialové, broušené a leštěné, 1997, zhotoveno ve sklárně MOSER a.s., průměr 29 cm, výška 12 cm
vyvolávací cena 120 000 Kč
Foto: Dorotheum, oficiální zdroj
Nechybí samozřejmě ani nestor uměleckého skla a stále aktivní tvůrce – René Roubíček. První z vystavovaných děl – vázu Trendy navrhl právě pro tuto příležitost. Mísa Spring, jíž jarní náladu dodává svěží zeleň uranového skla, pak může posloužit ke konfrontaci s tématicky shodnými díly autorů napříč generacemi. Věčně mladého ducha autora signalizuje právě použití uranového skla, po němž při tvorbě opět s oblibou sahá nejmladší sklářská generace. Replikou Bruselské mísy vytvořené pro legendární Expo 58 se na výstavě prezentuje jeho, letos rovněž již 93 letá, manželka Miluše Roubíčková.
Na přesnost náročná technologie rytí je představena portrétem Franze Kafky, který tu zastupuje jejího hlavního představitele Jiřího Harcubu, jež tuto technologii vyučoval nejen v Čechách, ale i na zahraničních školách a sympoziích zejména v USA a Velké Británii. Byl rovněž zakladatelem sklářské školy Dominika Biemana, která se každoročně konala v různých evropských městech spojených se sklářskou tradicí a pokračuje v podobě jeho odkazu i dnes.
Nepřehlédnutelným Vzletem prezentovaný Pavel Hlava byl průkopníkem technologie lepení. Úchvatná plastika je důkazem toho, jak lepidlo, na něž zprvu pohlíželi jeho kolegové skláři s despektem jako na ušlechtilého skla nehodný materiál, může být užitečným a prakticky neviditelným pomocníkem. V aukčním díle Pavlíny Čambalové je dokonce tím, co podtrhuje jemný výbrus i konturu řezu.
Pavel Hlava: Vzlet, 2002, sklo čiré a barevné, zlaté plátky, lepené a leštěné, rozměry 35 x 78 x 8 cm
vyvolávací cena 280 000 Kč
Foto: Karel Urbánek/Dorotheumoficiální zdroj
Na jiném principu, ale s obdobným efektem vrstvení skla, jaký můžeme vidět u Vzletu, vzniká lehané sklo, jež na výstavě prezentuje Mísa Tomáše Hlavičky, který je současně zeťem výše zmíněného Pavla Hlavy, tudíž určitou prvotní inspiraci mohl čerpat i z jeho práce. Mísu obdobně rozzářily zatavené stříbrné plátky.
Tomáš Hlavička: Mísa, 2014, sklo se zatavenými stříbrnými plátky, 9 x 48,5 x 28 cm
vyvolávací cena 75 000 Kč
Foto: Karel Urbánek/Dorotheum, oficiální zdroj
Když se přeneseme do současnosti, vidíme, že renomé českých sklářů nijak nebledne. Důkazem je váza Patchwork, kterou navrhl japonský designér Oki Sato ze známého studia Nendo. Náročnou a zdánlivě neproveditelnou realizaci z tabulí českého broušeného skla do požadovaného tvaru provedla novoborská sklárna nadnárodní společnosti Lasvit, jejímž uměleckým ředitelem je jeden z vystavujících a kurátor muzea ZIBA – Maxim Velčovský.
Nendo-Oki Sato: Váza Patchwork
sklo čiré, hutně tvarované z předbroušených dílů, výška 38,5 cm, průměr 27 cm
Foto: Dorotheum, oficiální zdroj
Čarovný svět skla
V prostoru nepřehlédnutelnou je plastika Flame z broušeného a lepeného křišťálového skla, jejímž autorem je zástupce současné sklářské generace Lukáš Jabůrek či v podobném duchu vytvořená Váza De Luxe od Studia IRDS, jehož název sestává z počátečních písmen jmen a příjmení profesních i životních partneřů – Ingrid Račkové a Davida Suchopárka.
Lukáš Jabůrek: Flame, 2015,
sklo křišťálové v barvách topas, alexandrit a rosalen, foukané, broušené a lepené, zhotoveno ve sklárně MOSER, 52,5 x 95 cm
vyvolávací cena 180 000 Kč
Foto: Martin Prokeš/Dorotheum, oficiální zdroj
Zastoupena je zde také polovina umělecké skupiny Rubikon, která vznikla v roce 1997 kolem teoretika Ivo Křena, jež spojuje osobnosti s vyhraněným a osobitým uměleckým rukopisem v oblasti ateliérového skla. Konkrétně je na výstavě k vidění tvorba Bohumila Eliáše sr., Jaroslava Matouše a Mariana Volrába. Před třemi týdny skončená čtyřměsíční prezentace Rubikonu v německém Glasmuseu byla součástí oslav 40. výročí vzniku muzea a reprezentovala jak české sklo, tak vzájemnou výstavní spolupráci sklářů od zahájení jeho činnosti.
Uplatnění skla je stále pro českou bižuterii a šperk charakteristické, ale originální přístup a samozřejmá dominantnost s jakou Eva Eisler křišťálové sklo ve svém šperku použila, z něj dělá plnohodnotného společníka skleněných plastik. Není bez zajímavosti, že autorka se ocitá v těchto nově vznikajících výstavních prostorech již podruhé. Jako kurátorka se podílela na předchozí výstavě nazvané Schmuck.
Eva Eisler: Náhrdelník Krystalit, 2015,
cedrové dřevo, broušené křišťálové sklo, celková délka 103 cm, Vyvolávací cena 55 000 Kč
Foto: Karel Urbánek/Dorotheum, oficiální zdroj
Bernini skla
Jedním z nejúchvatnějších děl, s nímž se můžete ve výstavní síni v Nekázance setkat doslova tváří v tvář je Yan. Co do vzhledu klasická busta, ovšem evokující sochy nikoho menšího než mistra baroka Giana Lorenza Berniniho a to jak expresivností výrazu, tak zejména mistrovstvím práce. Zatímco Bernini kouzlil svá díla z nepoddajného mramoru, pro Martina Janeckého představuje výzvu materiál ve své konečné podobě neméně tvrdý a křehký, ale ve chvíli, kdy s ním pracuje neustále měnící tvar a navíc žhavý. Autor svá díla tvoří v ateliéru na Aljašce, a tak jakoby čistota a drsnost přírody vybízela k obdobnému přístupu k dílu, na němž nikdy není nic navíc, žádné rozptylující zbytečnosti. Nebí divu, že si umělec svým nezaměnitelným rukopisem a stylem již ve svých pětatřiceti letech podmanil sběratele z celého světa
Bez nadsázky lze říct, že mladý autor má až božskou schopnost, když v jeho rukách dostává kus žhavé skleněné hmoty lidskou podobu. Výsledný tvar přitom získává plastika reverzním způsobem, zjednodušeně řečeno postupným vytahováním a tvarováním jednotlivých částí z vnitřní strany vznikající plastiky.
Virtuální inspirace?
Pokud na výstavu zavítá někdo ze současné generace nebo prostě ten, komu je blízký svět počítačových her, určitě se zastaví před mísou MINErals Nr. 1 Maxima Velčovského a s potěšením si užije chvíli, kdy uvidí v 3D formě prvek tiberium, který se na planetu dostal pádem meteoritu, a jehož krystaly v sobě ukrývají obrovský potenciál energie a mění na krystaly vše kolem sebe. Tedy naštěstí jen ve hře Command & Conquer.
Maxim Velčovský: Mísa MINErals Nr. 1
sklo uranové, hutně tvarované, broušené, výška 25 cm, délka 42 cm,
vyvolávací cena 55 000 Kč
Foto: Dorotheum, oficiální zdroj
Osobitost i hravost mládí
Luba Bakičová a Fragile Support. Ještě jednou uranové sklo na scéně, tentokrát v netypickém spojení s technickou strohostí žárobetonu, jež dílu dodává vyváženost a současně nepřehlédnutelnost.
Luba Bakičová: Fragile Support, 2012,
uranové sklo, tavené, žárobeton, 17 x 57 x 15 cm,
vyvolávací cena 40 000 Kč
Foto: Karel Urbánek/Dorotheum,oficiální zdroj
To bezpečí, tam v té jeskyni. Neobvyklý název hravého a vesele působícího skleněného objektu, snad hračky pro křehké víly, který pochází z ateliéru nadějné zástupkyně nejmladší generace – Pavlíny Čambalové, jež byla studentkou a posléze se stala nástupkyní prof. Harcuby ve vedení školy Dominika Biemana, nesoucí jejím přičiněním dnes jeho jméno. Nelze neprozradit, že je osobním favoritem kurátora výstavy Mgr. Miroslava Zíky, který ji vnímá jako velkou naději českého ateliérového sklářství.
Pavlína Čambalová: To bezpečí tam v té jeskyni, 2013,
sklo čiré, foukané, broušené, sedm vložených barevných oblázků s řezanými motivy postav, 17 x 34 x 22 cm, průměr medailonů 8 cm,
vyvolávací cena 32 000 Kč
Foto: e-Newspeak
Hravost však nemusí být jen výsadou mládí. To dokládá Opičák Věry Liškové. Od roku 1965, tedy až od svých jedenačtyřicátin se věnovala volné tvorbě technikou tvarování skleněných plastik foukáním nad plamenem. Zhotovila takto velké množství drobných i větších figurek zvířat, které zaujmou svébytnou poetikou a křehkostí.
Věra Lišková: Opičák
sklo čiré, foukané, nesignováno, výška 37 cm,
vyvolávací cena 150 000 Kč
Foto: Dorotheum, oficiální zdroj
Zahraniční výběr
Kromě již zmiňovaného japonského studia Nendo se na výstavě můžete setkat s velmi žádanou španělskou architektkou a designérkou Patricií Urquiolou prostřednictvím jí navržené vázy Radiant z čirého broušeného skla nebo Michaelem Youngem, britským designérem žijícím v Hong Kongu, který se zde prezentuje jednou z nejrozměrnějších plastik, sedmdesát centimetrů vysokým stolem Homune s hutně tvarovaného, broušeného a lepeného skla.
Patricia Urquiola: Váza Radiant
sklo čiré, broušené, výška 27 cm, průměr 22 cm
vyvolávací cena 70 000 Kč
Foto: Dorotheum, oficiální zdroj
Závěr patří přání s pozváním
„Výběr exponátů „Křehké síly skla“ obsáhl nepřeberné množství technik, barev, velikostí i cen. Velmi bychom si přáli, aby vystavované skvosty skončily, na rozdíl od let minulých, v rukou českých milovníků umění. České sklo má totiž mezi sběrateli – oproti zatím preferovaným obrazům – obrovskou výhodu. Při jeho případném následném prodeji je „hrací pole“ daleko širší než jen český trh s uměním, čeští sklářští výtvarníci totiž patří ke světové špičce a dodnes zaujímají výsadní postavení v soukromých zahraničních sbírkách i v kolekcích prestižních institucí, muzeí a galerií,“ uzavírá Dr. Gálová.
Michael Young: Stůl Homune
sklo hutně tvarované, broušené, lepené, vrchní deska ploché sklo, výška 70 cm, průměr 90 cm
vyvolávací cena 380 000 Kč
Foto: e-Newspeak
Více na o vystavených dílech a aukci najdete www.dorotheum.cz
Zuzana Ottová
Zdroj: Dorotheum
Foto: Gabriel Urbánek (Dorotheum), Lukáš Kliment, Radek Brousil, Martin Prokeš (Moser), Filip Šlapal, Lukáš Pelech a Kristina Hrabětová (Lasvit), Antonín Kanta
Napsat komentář