Výstava „Wintonovy vlaky“: Pocta velkému muži

Stát, hlavní město i přátele Sira Nicholase Wintona uctí „Nickyho“ památku tři měsíce po jeho odchodu. Jeho hrdinský čin i osobnost připomene výstava velkoformátových panelů v centru Prahy. Poutavými fotografiemi ožijí před očima diváků znovu příběhy převážně židovských dětí. Výstava se dotkne také života jejich zachránce – Sira Nicholase Wintona, který letos 1. července odešel ve věku 106 let.

Identifikacni karta Zuzany Marešové pro pobyt v Anglii Foto: Medialogue, oficiální zdroj

Identifikacni karta Zuzany Marešové pro pobyt v Anglii
Foto: Medialogue, oficiální zdroj

 

Exteriérová výstava fotografií a dokumentů ukazuje cestu Wintonových vlaků z Prahy do Londýna z let 1939 i život Sira Nicholase. Expozice je k vidění v dolní části Václavského náměstí v Praze ode dneška do 31. října.

 

Nezištný zachránce

Nicholas Winton zachránil před jistou smrtí v nacistických táborech více než šest set dětí. „Jsem vděčná, že jsem mohla poznat člověka, který mi daroval život a který byl tak plný dobra a laskavého, byť ironického humoru,“ vzpomíná tehdy sedmiletá Zuzana Marešová, která nastoupila do sedmého vlaku směr Londýn v červenci 1939 a dodává: „Je dobře, že se toto téma znovu otvírá, protože se poselství dobra Sira Nicholase Wintona dál šíří a opakovaně se dostává až k mladé generaci, pro kterou je zářným příkladem a ponaučením.“

Autorem výstavy, jejíž úspěšné uvedení proběhlo v Praze a v Londýně v roce 2011, je režisér, kameraman a fotograf Jaroslav Brabec. Expozice je sestavena do koláží dobových dokumentů, textů i snímků, které zachycují například tváře dětí, jejich cestovní pasy a víza i společné záběry s Nicholasem Wintonem během odjezdu vlaků v roce 1939. Výstava přináší také svědectví o pozdějším životě Wintonových dětí, které se usadily a žijí v České republice. Ukazuje fotografie z návštěv v jejich domovech, jejich současné portréty a přibližuje život jejich rodin. Obrazové dokumenty a fotografie
provázejí vysvětlující texty.  

Rodina Zuzany Marešové na poválečné fotografii Foto: Medialogue, oficiální zdroj

Rodina Zuzany Marešové na poválečné fotografii
Foto: Medialogue, oficiální zdroj

 

Na panelu věnovaném udělení nejvyššího českého státního vyznamenání – Řádu bílého lva Nicholasi Wintonovi se objevují kompletní jména všech Wintonových dětí, které z Prahy skutečně odjely. „Máme k dispozici originál Wintonova seznamu – knihu výstřižků, dopisů a dokumentů, takže jsme mohli dát přesně jména dohromady,“ doplňuje Jaroslav Brabec. 

 

Na výstavu kdykoliv, i v noci

Expozice je instalovaná na 24 speciálních výstavních panelech INEXIN a díky individuálnímu osvětlení ji bude možné procházet i v noci.

 

Jindřich – jedno z více než 600 zachráněných dětí 

U příležitosti znovuuvedení výstavy ke 105. narozeninám Sira Nicholase loni na jaře, aktualizoval
Jaroslav Brabec původní verzi a doplnil ji i o příběh jednoho ze zachráněných dětí, jehož život se na
přání rodiny odhalil až mnoho let po válce. „Podařilo se mi nakonec vypátrat informace o člověku,
jehož osud byl velmi složitý. Jsem rád, že se jeho příběh nakonec podařilo k výstavě přidat i díky
velkorysosti jeho rodiny,“ komentuje Jaroslav Brabec.
 
Jindřich odjížděl do Anglie 11. května 1939. Matka před ním tajila těžkou nemoc, aby neohrozila
synovu cestu. Oba rodiče pak nastoupili v říjnu 1942 do transportu „C“ do Lodže, kde zahynuli.
Jindřich v Anglii pracoval v továrně na rukavice a maturitu složil v Československé státní škole ve
Walesu. Po vojenském výcviku v Československé armádě sloužil jako zbrojíř v RAF. Do Prahy se po
válce vrátil a vystudoval filozofickou fakultu a vstoupil do státních služeb. V padesátých letech byl
však jako Žid a „západní letec“ vyhozen. V roce 1968 emigroval do Anglie, odkud se vrátil v roce
2010.

 

Soňa Vávrová, Sonja Burg 16.5.1928 – 6.10.1984

Rodina Burgových patřila k zámožným pražským rodinám. Sonja měla o tři roky staršího bratra Jana, ale do Anglie se podařilo vycestovat pouze jí samotné. V Londýně se Sonji ujala svobodná oční lékařka, která vlastnila malý dům v centru města. Sonja navštěvovala klášterní školu v Burnham on Sea. Rodinný majetek, který rodiče stačili ukrýt u známých, než byli transportováni do koncentračního tábora, se Sonje nikdy nepodařilo získat zpět. Po návratu do Československa v roce 1946 tak zůstala zcela bez prostředků, bez kohokoliv z rodiny.
 

Zuzana Marešová, Suzanne Spitzer 26.1.1932

Lily, Edith a Suzanne. Tři sestry, které vyrůstaly v nábožensky smíšené rodině – po otci židovské, po
matce křesťanské. Na jaře roku 1939 byl otec pracovně v Anglii, ale vzhledem k signálům brzké války se už domů nevrátil. Matka proto svým dcerám zařídila odsun do bezpečí. Sedmým, červencovým vlakem dojely do Londýna. Suzanne se ujala aristokratická rodina z Cornwallu, pro kterou byla péče o dívku z okupovaného státu vlasteneckou povinností. Po nějaké době se i matce podařilo vycestovat a v Anglii pak žili časem všichni společně. V roce 1945 se Suzanne s rodiči a sestrou Edith vrátila do Prahy.

Zuzana Marešová dnes Foto: Jaroslav Brabec/Medialogue, oficiální zdroj

Zuzana Marešová dnes
Foto: Jaroslav Brabec/Medialogue, oficiální zdroj

 

Aktuální informace o výstavě najdete na www.wintonstrain.com.

 

 

Zdroj: Medialogue 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.