Když organizátoři 3. ročníku sochařského festivalu v ulicích Prahy SCULPTURE LINE minulý týden při vernisáži vyzdvihli skutečnost, že se festivalu dostalo pocty poprvé vystavit patrně poslední dílo žijící legendy českého sochařství – Olbrama Zoubka, nikdo z přítomných netušil, jak rychle přijde potvrzení této smutné skutečnosti. Ateliér jednoho z nejvýznamějších a nejosobitějších figuralistů druhé poloviny 20. století navždy osiřel 15. června 2017. Na Sculpture Line je Olbram Zoubek zastoupen nejvíce díly za všech zúčastněných tvůrců. Jeho výtvarné mistrovství, které však není jen o bezchybném řemesle, ale i o duši, jíž každé své soše vdechl, si můžete při toulkách Prahou připomenout setkáním s Jinochem, Dívkou, Mužem a Ženou, jež mají svůj nový domov na Andělu. A přímo na nádvoří Novoměstské radnice vás po čtyři měsíce bude vítat důstojný Rektor.
SCULPTURE LINE: Olbram Zoubek – Rektor, umístěn na nádvoří Novoměstské radnice
Foto: ©Jiří Štarha/SCULPTURE LINE, oficiální zdroj
SCULPTURE LINE do konce září postupně ozdobí a oživí bezmála dvě desítky veřejných prostranství v centru, v malebných zákoutích i prostory mimo hlavní tepny města originálními sochami a instalacemi další umělci jako František Skála se svým Prastánkem, v němž plánuje prodávat umění i čepovat zlatavý mok či jeden z nejrespektovanějších sochařů současnosti, britský výtvarník žijící v Německu, Tony Cragg, který na Náměstí Republiky odhalí Mixed Fellings.
SCULPTURE LINE umisťuje současná sochařská díla do veřejného prostoru tak, aby do něj vnesla nové emoce, dala mu novou tvář, naznačila nové příběhy. Volbou lokace či trasy objeví návštěvník další souvislosti místa, času a uměleckého díla. V uplynulých dvou ročnících festivalu zaujala variace na Buddhovu sochu na ruzyňském letišti, Průzkumníci vznášející se na hladině Vltavy, majestátní bronzoví Koně Michala Gabriela, který je uměleckým ředitelem festivalu, „cválající“ po piazzetě Národního divadla nebo Nohy z vody Kurta Gebauera umístěné ve Vojanových sadech.
Mezi instalacemi renomovaných domácích i zahraničních autorů najdeme letos například sochy švýcarského sochaře Marca Mosera, Andreje Margoče, Moniky Horčicové, Veroniky Psotkové, Václava Fialy, Ondřeje Olivy nebo Viktora Paluše. K zastávkám sochařské linky bude patřit mimo jiné Tančící dům, Františkánská zahrada, náměstí Republiky nebo prostranství před obchodním domem Kotva. Samozřejmě nebude chybět ani instalace přímo na hladině Vltavy. Nově ožije sochařským uměním například Vyšehrad. Právě tady najde na čtyři měsíce svůj domov instalace Pocta pro Josepha Beuyse od akademického sochaře Antonína Kašpara. Tři kovová pianina s křížem namísto křídla jsou památkou na přítele autora, nestora moderního konceptuálního umění Josepha Beuyse.
SCULPTURE LINE: Monika Horčicová – Ruka, umístěna v The Park, Praha 4-Chodov
Foto: /SCULPTURE LINE, oficiální zdroj
Smíšené pocity Tonyho Cragga
„Tony Cragg je pojem a pro nás je velká čest, že jeho dílo bude součástí festivalu. Je to trochu jako kdybyste do operního představení získali Placida Dominga. Je to pro nás jeden z vrcholů toho, co jsme zatím v tříleté existenci festivalu Sculpture Line dokázali,” nastiňuje ředitel festivalu Ondřej Škarka. Bronzová socha dvou abstraktních geometrických figur, které dle autora zobrazují vztahy vnějších tvarů a jejich vnitřních konstrukcí nese název Mixed Feelings a bude od poloviny června až do konce září k vidění na náměstí Republiky.
V březnovém rozhovoru pro britský list Guardian Tony Cragg přesně definoval svůj přístup k sochám: „Sochy jsou vzácné, to není, jako když na chodníku přeskakujete dlažbu, víme? Socha je výjimečný způsob, jak pracovat s hmotou. Milióny tun materiálu jsou používány na výrobu aut, nádobí, knih, textilu, chemikálií – ale kolik kilogramů je denně použito na sochy? Neutilitární použití hmoty je důležité. Užitečnost limituje produkované tvary. Účelné efektivní průmyslové systémy produkují jednoduchou geometrii – svět nudných a opakujících se forem. A socha je toho protikladem.”
SCULPTURE LINE: Tony Cragg – Mixed Feelings, umístěn na Náměstí Republiky
Foto: ©Charles Duprat/SCULPTURE LINE, oficiální zdroj
Kdo je Tony Cragg
Narodil se v roce 1949 v Liverpoolu, od roku 1977 žije a pracuje v německém Wuppertalu. Do roku 2014 byl ředitelem Kunstakademie v Düsseldorfu, profesuru zde získal v roce 1988. Z důležitých samostatných výstav v poslední době jmenujme Yorkshire Sculpture Park (2017), Von der Heydt, Wuppertal, (2016); Hermitage, St. Petersburg, (2016); Benaki Museum, Athen (2015); Madison Square Park, New York (2014); Heydar Aliyev Center, Baku (2014); CAFA Art Museum, Central Academy of Fine Arts, Peking (2012); Nasher Sculpture Center, Dallas (2011); Scottish National Gallery of Modern Art, Edinburgh (2011); Musée du Louvre, Paris (2011). Obdržel mnoho ocenění, z těch nejdůležitějších je to Cologne Fine Art Award z roku 2012; prestižní japonská Praemium Imperiale Award, kterou obdržel v Tokiu v roce 2007 a samozřejmě Turner Prize z roku 1988, udělovanou londýnskou Tate Gallery. Britská královna mu v roce 2002 udělila Řád britského impéria v kategorii Commander of the Order of the British Empire (CBE).
Více o festivalu, jednotlivých vystavujících a jejich dílech včetně mapky umístění najdete na www.sculptureline.cz.
Zdroj: SCULPTURE LINE
Napsat komentář