Loňský remake filmu Gloria, který natočil v roce 2013 v chilsko-španělské produkci jeden a týž režisér, Sebastián Lelio patří ke snímkům, které uvádí Febiofest v sekci Central Park. Pro filmové fanoušky je remake překvapením, ale ono se vlastně nekoná, Američané prostě vždycky volí svou novou verzi před dabingem. V anglicky mluvícím snímku režisér svěřil roli stárnoucí ženy, která odmítá příhlížet, jak jí ujíždí vlak, Julianne Moore. A udělal dobře.
Boj se samotou, zabíjení volného času, přesně tak tráví své večery Gloria Bell, pojišťovací úřednice, které rozvod před 12 lety dal volnost a odchod dětí z domova její další, ale až moc velkou porci. Hodně z oněch večerů patří tančírnám, kde rytmus hudby jakoby udával i rytmus jejím krokům na cestě zbytkem života.
Během jednoho ze zoufale stejných večerů se její oči setkají s jinými, takovými psími, oddanými, ale i žádostivými. Seznamuje se s čerstvě rozvedeným Arnoldem. Jméno má její nový objev pravda trochu zavádějící. Sice je majitelem zábavního parku, kde si věční kluci hrají na vojáčky, a sám je dokonce bývalý námořní důstojník, ale pochlapit se, natož snad připomínat akčního hrdinu, nedokáže. Je stále přikován k rozmazleným dospělým dcerám a bývalé ženě, za nimiž běhá jako psíček, stačí písknutí, respektive zazvonění mobilu.
Komplikovaný vztah, který tak romanticky začal, nakonec vyřeší Gloria. Pochlapí se. Jenže k tomu musí ujít zase kus cesty. A i když sama pohrdá velkými neschopnými dětmi, události ukáží, že něčími dětmi jsme doživotně, když potřebujeme záchranný kruh, protože jsou to právě rodiče, kteří jsou vždy připraveni nám ho hodit. A to i tehdy, když se pořádně stydíme jako Gloria, která se ocitá po neplánovaném tahu bez prostředků a s jedinou botou uprostřed města zábavy.
A pak jsou tu zvířata. Ta se odbýt nedají, vrací se, až zůstanou napořád. Na rozdíl od nepolehlivých mužských.
Gloria II
Milenecký pár v původním filmu je na první pohled méně atraktivní, vzhledově odpovídá svému věku, jenže hollywoodská měřítka bývají jiná a tak tu máme Glorii č. 2. Udržovaná zrzka dává hned v úvodu divákovi na srozuměnou, že s ní nuda nebude. Přes tuto prvotní povrchní image, je však Glorie Julianne Moore mnohovrtevnatá, pod veselou slupkou ženy navazující při tanečcích nezávazné vztahy, se ukrývá starostlivá matka, pod ní žena, která se musí vyrovnat s vážnými zdravotními problémy, a tam nejspodněji bytost, která touží po tom mít poblíž nějakou oporu. Nehodlá ji zneužívat, jen vědět, že tam pro ni je, když by snad bylo nejhůř. Jinak bude daleko raději, když najde spřízněnou duši, jež ji bude ponoukat udělat nějakou bláznivinu, odvázat se, nestát pořád pevně na zemi.
Arnold Johna Turturra přesvědčuje, že by jí mohl být. Má jisté charisma, působí oddaně, je romantický a přitom se živí tak bláznivým podnikáním. Jak se říká, mezi hlavními představiteli v tomto případě chemie působí. Arnoldovi lze věřit jeho rozpolcenost, sebepřesvědčování, co je správné a co ne. Stejně jako obraty chování o stoosmdesát stupňů, onu nepředvídatelnost chování, kterou v posledních momentech před zrealizováním prozrazují zase jeho oči. Jsou jeho hlavním výrazovým prostředkem.
K nějpropracovanějším scénám patří ta z rodinné oslavy, kde se sejdou bývalí manželé s novými partnery a dětmi, probírají se pro někoho šokující novinky, vzpomíná se nad fotkami. Emoce probublávají na povrch. A pak jsou tu vsuvky, chcete-li střípky všedního Gloriina života, které nečekaným střihem narušují tok děje. Gloria někde sedí s nějakými lidmi, někde cvičí, ale nic bližšího se k tomu nedozvíte. Byli to přátelé, kolegové nebo kdo, s nimiž něco tak děsně důležitého rozebírala? Chápu, měla to být mozaika, jak žije, ale bylo to trochu rušivé, protože to zdaleka nemělo výpovědní hodnotu, jakou mít zřejmě mělo. Mnohokrát nakousnuté jablko, a stejně netušíme, jak moc je kyselé.
Největší překvapení čeká téměř v závěru filmu. Nu, ne všem pánům, co film shlédli, se takové řešení líbí.
Více o hereckém obsazení, místech a časech projekce v rámci festivalu a jeho ozvěn v krajích se dočtete zde.
Hodnocení: 70 %
Upozornění pro diváky
1. Film není vhodný pro ty, kteří na plátně nechtějí pozorovat vztahy a dokonce sex starších lidí.
2. Není určen divákům, kteří vyžadují každé políčko filmu nabité akcí. Ti nechť obrátí zrak k jinému Arnoldovi.
Zuzana Ottová
Zdroj: MFF Praha – Febiofest
Napsat komentář