Sortiment výrobků z rajčat je poměrně široký. Vedle loupaných, krájených, sušených, pasírovaných rajčat a rajčatové šťávy jsou to nejtradičnější rajčatové protlaky a pyré. Právě na poslední dva jmenované produkty zaměřil svou pozornost spotřebitelský časopis dTest a nechal prověřit kvalitu deseti protlaků a deseti pyré zakoupených v českých obchodech. Za vítěze testu se postavila i naše redakce.
Známý spotřebitelský časopis dTest se v jednom ze svých posledních testů zaměřil právě na protlaky a pyré. Čím se řídit při jejich nákupu, alespoň podle etikety, prozrazuje redaktorka časopisu Olga Šlesingrová: „Pokud chcete vybrat co nejkvalitnější produkt, jeho složení by mělo sestávat ideálně z rajčatové složky a soli, popřípadě kyseliny citrónové. Z obalu sice podle našeho zjištění bohužel nezískáte informaci, kolik rajčat výrobek obsahuje, ale aspoň v něm nebude nic navíc. Přidaná voda, cukr ani škrob ve výrobku být nemusí.“
Přírodní nebo doslazovaný
Rajčatové protlaky se prodávají v zahuštěné i nezahuštěné podobě. Rozdíl mezi nimi pouhým pohledem nepoznáme – spočívá ve způsobu výroby, a v nárocích, které na tyto výrobky klade vyhláška. Liší se hlavně v povinném minimálním obsahu takzvané refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou surovinou. Tento parametr ukazuje celkový obsah cukrů pocházejících z rajčat, vypovídá tedy o jejich množství a kvalitě. Zatímco klasický zahuštěný protlak jí musí mít nejméně 24 %, nezahuštěný jen 4,2 %.
Rajčata z jižních zemí, která dostávají více slunečního svitu a tepla, jsou sladší a mají proto vyšší obsah refraktometrické sušiny. Pokud výrobce použije opravdu vyzrálá rajčata, může jich tudíž dávkovat v celkovém množství méně. Někteří výrobci protlaky uměle doslazují, což se v laboratoři ukázalo naměřeným rozdílem mezi celkovým obsahem cukrů a obsahem cukrů pouze z rajčat. „Největší rozdíl jsme zjistili u výrobku Ady Paradajkový pretlak. Celkový obsah cukrů sice činil 25 %, ale jen 14,8 % pocházelo z rajčat. Zbytek připadá na přidaný glukózový sirup a škrob, které výrobce uvádí ve složení. I proto skončil tento výrobek v našem testu na posledním místě. Naopak nejvyšší podíl rajčat obsahoval vítěz testu Mikado Rajčatový protlak z Lidlu,“ uvádí Olga Šlesingrová.
Test se zaměřil také na přítomnost škrobu. Ten váže vodu a slouží jako zahušťovadlo. Protlaky však přirozeně houstnou během procesu zakoncentrování, tedy odpařením vody, není je proto nutné zahušťovat škrobem. Přidaný škrob obsahovala polovina testovaných protlaků a tři testovaná pyré. Zbylé výrobky bez škrobu dokládají, že jeho použití rozhodně není nezbytné.
Jak je to u pyré
Mezi pyré se „nejrajčatovějšími“ ukázala být zahuštěná pyré Seliko, ah Basic Tomato Paste z Alberta a Otma, které získalo mezi hodnocenými pyré nejlepší celkovou známku. Z nezahuštěných pyré obsahovalo nejvíce rajčat pyré z Globusu Passierte Tomaten.
Konzervované plísně?
Rajčata jsou poměrně náchylná k napadení plísní. Laboratorní zkoušky proto zkoumaly i přítomnost mykotoxinů ve výrobcích. Plísňové jedy mohou být pro organismus ve větších dávkách škodlivé a zahřátím při výrobě rajčatové směsi je nelze odstranit. „Dobrou zprávou je, že většinu z hledaných mykotoxinů laboratoř vůbec nedetekovala. Ve výrobcích jsme objevili pouze kyselinu tenuazovou, což je mykotoxin, jehož toxicita je nízká. Maximální limit pro tuto látku v potravinách není stanoven,“ uvádí Šlesingrová.
Souhlas redakce
S vítězem mezi protlaky – Rajčatovým protlakem značky Mikado, který prodává Lidl, má část redakce velmi dobré osobní zkušenosti, ač jsme jinak k výrobkům předhazovaným českému spotřebiteli supermarkety, značně skeptičtí. Protlak má dobrou chuť, nepůsobí uměle, konzistence je též přirozená, protlak se „nesulcí“ náporem škrobu a dalších zahušťovadel. Otevřený v lednici vydrží víc jak týden.
Podobně dobrá zkušenosti máme i s Kečupem jemným téže značky, který se stal před několika lety rovněž vítězem testu, který byl zaměřen právě na kečupy prodávané v českých obchodech.
Zdroj: dTest
Napsat komentář