Současná výstava grafičky, ilustrátorky a malířky Mariny Richterové ve virtuální galerii ArtForum zasahuje do všech těchto odvětví její tvorby a dokládá tak, jak se autorka s explozivní energií a odvahou chopí každé výzvy, která přichází s novým zadáním či potřebou dát vlastní fantazii reálnou podobu. Ve čtyřech desítkách prací se návštěvník galerie setká rovněž s díly z poslední doby, které měly pro výtvarnici zásadní význam, neboť se jim dostalo ocenění ve světovém měřítku.
Gró výstavy tvoří ilustrace ke dvěma pohádkám, z nichž první je proslulý Louskáček a Myší král od E.T.A. Hoffmanna a druhou Černá slepička, jíž napsal obdivovatel Hoffmannova díla Antonij Pogorelskij. A i když jsou příběhy odlišné, a ani prostor, kde se odehrávají, se jeden druhému nepodobá, podařilo se Marině Richterové v ilustracích postihnout propojenost obou autorů. Časovou i myšlenkovou. Znepokojivou tajemnost, danou příběhem rozkročeným mezi dětským i dospělým světem, v němž tudíž není záruka šťastného konce předem daná, vyjádřila pomocí koláží, v nichž vlastní malbu kombinuje s prvky z tiskovin a reprodukcemi starých obrazů. Shodná technika však nevede k zaměnitelnosti ilustrací. Za ty k Louskáčkovi navíc získala Výroční ocenění nejlepších autorů, překladatelů a ilustrátorů knih pro děti a mládež Zlatá stuha 2014.
Čtyřmi návrhy je zastoupena na výstavě autorčina známková tvorba, která jí přinesla zatím největší ocenění i zajímavé pracovní nabídky. Známka s expresivním portrétem Wolfganga Amadea Mozarta získala Cenu Yehudi Menuhina 2012 jako nejpopulárnější známka světa s hudební tematikou za rok 2011 a na Grant Prix WIPA ve Vídni byla zvolena druhou nejkrásnější známkou světa za rok 2011. Na základě těchto úspěchů oslovila Marinu Richterovou vatikánská pošta s nabídkou vytvoření návrhu známky ke 450. výročí narození Williama Shakespeara. Nejen český filatelista ocení i další dvě známky z autorčiny dílny zobrazující slavné pražské spisovatele – Franze Kafku a Bohumila Hrabala.
Nejsvobodnějším prostorem je samozřejmě volná tvorba, kde autorka nemusí omezovat svou fantazii technickými a rozpočtovými limity zadavatele. Třetí okruh výstavy v ArtForu tak přibližuje uplynulých deset let tvůrčího vývoje, který je majoritně ovlivněn studiem umění Dálného východu a čínského jazyka, jemuž se Marina Richterová věnuje od roku 2007. Kromě výtvarného stylu připomínajícího tušové kresby jsou pro litografie z tohoto období charakteristické honosné, bohatě zdobené látky, jejichž vzory vycházejí buď z renesance nebo asijského umění.
Dvojice graficky zachycených preparovaných motýlů, dokazuje autorčin smysl pro detail i schopnost usměrnit fantazii pro dobro faktu. Jen velké zdobné jehlice, které drží rozpadající se mrtvolky v jejich nedobrovolném vězení, zdůrazňují umělecký přesah prací.
Prezentaci zakončuje symbolicky tím, kdo Marině Richterové otevřel cestu do profesionálního světa umění. Poctou, kterou tu vzdává svému státnicovému oponentovi a v následujících letech respektovanému kolegovi, grafikovi Oldřichu Kulhánkovi, pro níž zvolila námět bankovky, jimiž vešel do povědomí české veřejnosti, a které tu i po jeho odchodu s námi zůstávají nadále.
Na výstavu ve virtuální galerii ArtForum se můžete vydat pohodlně tudy
Zuzana Ottová
Zdroj: ArtForum
Napsat komentář