Ve čtvrtek 19. března začal XXII. ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha – Febiofest. Zahájila ho výpravná kostýmní podívaná z doby krále Ludvíka XIV. – Králova zahradnice. Režie se ujal slavný britský herec Alan Rickman, který se ve filmu zároveň převtělil do Krále Slunce. Výběr úvodního filmu není náhodný, na zahájení festivalu převzal Alan Rickman sošku Kristiána za přínos světové kinematografii. Jaký je tedy jeho druhý filmový režijní počin?
Kate Winslet jako Králova zahradnice
Foto: Febiofest, oficiální zdroj
Alan Rickman jako režisér i spoluautor, či dle jeho vlastních slov, zasahovatel do scénáře, vytvořil vpravdě pohádkovou love story o Popelce, která již dávno ztratila dívčí nevinnost a která teprve, když vypije svůj pohár hořkosti, najde na jeho dně štěstí. Příběh o energické, emancipované vdově Sabine De Barra, jež si jako zahradnice či spíše více jako zahradní architektka vydělá na živobytí a současně prací zahání běsy spojené se smrtí svých nejbližších. Své služby neváhá nabídnout renomovanému zahradnímu architektovi Andrému Le Nôtremu, který je reálnou postavou, tvůrcem versailleských zahrad. Podle jeho geometrických návrhů se pro tyto úpravy vžil název ‚francouzská zahrada‘. Máme tu tedy umouněnou ženu, dokonce i krále, před nímž ona dá přednost svému „princi“.
Alan Rickman jako Král Slunce ve filmu Králova zahradnice
Foto: Febiofest, oficiální zdroj
Klasický scénář, velkolepé ztvárnění
Král na zapřenou, před ním moudra trousící francouzská „chytrá horákyně“, proti sobě stojící dobračka a mrcha. Uznání i láska, jimž není zprvu přáno a závěr, v němž se vše v dobré obrátí a dobro zvítězí nad zlem.
Druhou linií scénáře, a tím i filmu samotného, je prolínání reality a fikce. Co se týče historických postav, jsou poměrně věrné dochovaným popisům jejich povah a chování. Svým malířským podobiznám i soše v zahradě ve Versailles se ale Matthias Schoenaerts coby architekt André Le Nôtre příliš nepodobá. O tom, jestli byl takový ňouma i v reálu, dostupné prameny mlčí. Výstižný je naopak Ludvíkův bratr Filip Orleánský a to včetně výstředního chování a diskutabilní rodinné situace, kdy v páru žili tři. Stanley Tucci si roli excentrika evidentně užíval.
Alan Rickman jako Ludvík XIV. ve filmu Králova zahradnice
Foto: Febiofest, oficiální zdroj
Přestože je to stále naznačováno, skutečných vyhlášených intrik a podpásovek se u filmového královského dvora nedočkáme. Jediný podlý čin je veden ženskou žárlivostí a strachem z osamění, ze ztráty společenské pozice. Možná je to naopak dobře, že po všech filmech, které vládám Ludvíků obecně neustále připisují jen to nejhorší, někdy až ve snaze ukázat, jak se my poddaní dnes máme skvěle, přichází jiný, smířlivější pohled, který šlechtu nezavrhuje šmahem, Ludvíka XIV. zobrazuje takového, jaký zřejmě skutečně byl, vzdělaný, kultivovaný, ale jako každý neomezený vladař i marnivý a nepředvídatelný ve svých rozhodnutích. Naznačen tu je i jeho údajný tajný sňatek s markýzu de Maintenon. Film je však v oné galantnosti a obrácení poněkud jednostranný a schématický.
Čím je tedy, kromě vášně a nezájmu, smutku a katarze, tento filmový příběh? Kostýmní a scénickou podívanou, sázející na vykreslení i drobných detailů. Jen v několika případech sklouzne k divácky vděčnějšímu ztvárnění situace. Největší ústupek, aby se dějová linka mohla pěkně vinout, je přeci jen na tehdejší poměry a etiketu nemyslitelná samostatnost hlavní hrdinky. Byť vdova, s konkrétním pozváním, nemohla by se objevit ve společnosti bez doprovodu. Garde jí mohla alespoň na cestu do paláce dělat její hospodyně, či jakou úlohu v domě ona postarší žena zastávala. Nahá těla, úlitba nevyzrálému divákovi, tu samozřejmě nechybí, naštěstí je jí poskromnu. Tak, jako na veřejnost nemohla dáma sama, tak se také neodhalovala, ani při koupání, ani při milování. To bylo vyhrazeno placeným společnicím, za níž by byla rázem považována. Nezbytná erotická scéna tu však není samoúčelná a její zkrácení na minimální dobu asi odradí filmové voyery, ale snímku touto volbou přidává na hodnotě. Sám režisér na tiskové konferenci přiznal, že si je vědom toho, že žena by tehdy takovou práci vůbec nemohla zastávat, čímž přijímá celý příběh jako fikci, která ho zároveň osvobozuje a dává mu širší možnosti umocnit sílu příběhu.
Jako jízda v kočáru
Rytmus, rychlý střih, gradace a poté následující zvolnění, aby se hrdinové i diváci mohli nadechnout. Tak Alan Rickman pevně vede svůj režijní počin k cíli. K tomu uvěřitelné výkony hlavních představitelů, kteří svým postavám vystavěli charaktery, dodali emoce. A pokud jste se někdy sami ocitli v situaci, kdy se vaše snaha pomoci nebo zabránit neštěstí stala přímým spouštěčem tragédie, pak budete Kate Winslet a její zahradnici Sabine De Barra rozumět a projdete s ní nelehkou cestou odpuštění.
Alan Rickman při natáčení Královy zahradnice
Foto: Febiofest, oficiální zdroj
Hodnocení: 65 %
O přípravách filmu, názorech a životních postojích režiséra a herce v jedné osobě, i o tom, co nového Alan Rickman chystá, se dočtete v dalším článku.
Zuzana Ottová
Zdroj: Febiofest
Napsat komentář