Věstonická venuše s Keltem cestují do Bratislavy

Unikáty tří největších českých muzeí, hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic z Národního muzea, Věstonická venuše z Moravského zemského muzea a železné meteority z Opavy-Kylešovic ze Slezského zemského muzea, opustily své depozitáře a za přísných bezpečnostních opatření cestují za hranice České republiky.

Hlava kelta, zdroj: Národní muzeum

Hlava kelta, zdroj: Národní muzeum

Všechny tři exponáty se stanou součástí výstavy Unikáty českých a slovenských múzeí, kterou hostí Slovenské národní muzeum, a která navazuje na loňský mimořádný projekt Unikáty zemských muzeí, konaný postupně v Opavě, v Praze a v Brně. Výstavu na Bratislavském hradě navíc obohatí další archeologický skvost – Zlatý náramek ze Zohoru z doby římské ze Slovenského národního muzea. Výstavu si mohou návštěvníci prohlédnout do 14. června 2015. Poté se světově proslulé předměty, které jsou vystavovány zcela výjimečně, opět vrátí do depozitářů.

 

Kamenná hlava keltského héroa ze Mšeckých Žehrovic

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic patří mezi ikony Národního muzea. Téměř 25 cm vysoká kamenná plastika z konce 3. či počátku 2. století před Kristem svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami, vytvořenými mimo oblasti klasických civilizací. Unikátní plastika ze středočeské opuky s typickým nákrčníkem patří ke stěžejním památkám keltské Evropy.

 

Věstonická Venuše, zdroj: Národní muzeum

Věstonická Venuše, zdroj: Národní muzeum

Věstonická venuše

Věstonická venuše, pouze 11,5 cm vysoká keramická soška nahé ženy ze sbírek Moravského zemského muzea, patří mezi nejvzácnější plastiky na světě. Nalezl ji tým známého archeologa Karla Absolona r. 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ve zbytcích pradávného ohniště, rozlomenou na dva díly. Podle odborníků je stará až 29 tisíc let a je vůbec nejstarší uměleckou ukázkou pravěké keramiky na světě.

 

Meteority z Opavy-Kylešovic, zdroj: Národní muzeum

Meteority z Opavy-Kylešovic, zdroj: Národní muzeum

 

Železné meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích starého přibližně 18 tisíc let zapůjčilo ze svých sbírek Slezské zemské muzeum. Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště – na počátku minulého století je náhodou objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže.

 

Zlatý náramek z dioby římské, zdroj: Národní muzeum

Zlatý náramek z dioby římské, zdroj: Národní muzeum

Zlatý náramek z doby římské

Unikátní šperk pochází z knížecího hrobu patřícímu příslušníkovi germánské elity v Zohoru na západním Slovensku. Jedná se o místo, které se nacházelo těsně za římskou hranicí na jantarové stezce. Jde o jeden z vrcholných výrobků přelomu 1. a 2. století našeho letopočtu.

 

 

Zdroj: Národní muzeum

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.