Již podruhé nám velikonoční čas nabídne čtyři volné dny, dětem dokonce dní pět, a to už se vyplatí zauvažovat o tom, jak je s rodinou strávit lépe než jen povalováním doma u televize. Můžeme se vydat jen na procházku, kratší kulturní akci či oběd v restauraci, anebo vyrazit do přírody, ať už na vlastní chatu či chalupu, anebo do hotelového rezertu, který nabídne veškeré pohodlí a tudíž umožní veškerý čas věnovat svým nejbližším nebo přátelům.
Prodloužený velikonoční víkend na Chateau Mcely
Od čtvrtka 13. do pondělí 17. dubna si můžete užít s rodinou tradiční Velikonoce na Chateau Mcely. Velikonoční zvyky, zvířátka, která k jaru a k Velikonocům neodmyslitelně patří, jako jehňátka, kůzlátka či králíčci, jízda vyhlídkovým vláčkem po okolí, kreativní tvoření s uměleckou malířkou společnosti Glassor, velikonoční kreativní tvoření pro malé i velké – zdobení a tvoření vajíček na různé způsoby, korálkování, velikonoční zvyky pro malé i velké. ukázka tradičních zvyků a kostýmů – vystoupení folklórního souboru Furiant včetně ukázky dobových krojů a tanců, hon za velikonočním pokladem v anglickém parku, který se na Chateau Mcely stal již oblíbenou tradicí a další program nejen pro děti a teenagery.
Chybět nebude ani speciální menu v restauraci Piano Nobile.
Na velikonoční víkend je připraveno velikonoční menu, které se bude podávat od pátku do neděle. Speciální menu na Velikonoční pondělí Zvýhodněné masáže a terapie dle vašeho výběru v lázních MCELY BOUQUET SPA ve čtvrtek 13. a v pátek 14. dubna o 20 %. Živý klavírní doprovod při sobotních a nedělních večeřích
Při prodlouženém pobytu zvýhodněná nabídka čtyř noci za cenu tří.
Více informací najdete tady.
10 tipů na výlety na Šumavě
Můžete si vyšlápnout na hrad Kašperk, který bude po celé svátky otevřený a hezký velikonoční program bude probíhat také v Kašperských Horách samotných: v neděli 16. dubna se po celý den budou na náměstí konat velikonoční trhy s bohatým doprovodným programem, užijete si divadélka pro děti, kočovného samostřílu, hudebních vystoupení nebo soutěže o nejlepší velikonoční nádivku.
1. Hrad Kašperk: Každý den tady pořádají zajímavé interaktivní prohlídky hned několika okruhů.
2. Kašperské Hory: Můžete se vydat na prohlídku města s průvodcem, který vám odhalí zdejší zlatokopeckou minulost.
3. Muzeum Šumavy: Najdete ho v Kašperských Horách a dozvíte se tu, jak se dříve žilo na Šumavě.
4. Motomuzeum: Stojí rovněž v Kašperských Horách a prohlédnete si tu krásné staré motorky.
5. Zlatý potok: I s kočárkem se můžete vydat ke Zlatému potoku do tajemného Amálina údolí, kde se dochovala řada zlatokopeckých štol.
6. Výlet za americkými bizony: Tyto tvory najdete ve výběhu nedaleké osady Červená.
7. Projížďka na konících: Dopřát si ji mohou vaše děti v Pohorsku, kde stojí bývalý lovecký zámeček Záluží, a kde potkáte řadu dalších zvířátek.
8. Rabí: Je to nejrozsáhlejší česká hradní zřícenina, která se pyšní jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě.
9. Velhartice: Patří k nejromantičtějším hradům u nás.
10. Výběh vlků: Naprosto unikátní výběh s vlky a naučnou stezku najdete v Srní na Šumavě.
Kde se ubytovat
Ubytování nabízí např. Nebespán, a to v komfortních apartmá nebo luxusních romantických pokojích s výhledem na hrad Kašperk i okolní šumavské kopce. O gastrozážitky a zajímavé dárky ze Šumavy se v Nebespánu postará i farmářský obchod Nebeskrám.
Na velikonoční neděli se v Nebespánu můžete naučit plést pomlázku, v pondělí se vám určitě bude hodit. Přítomné děti mohou v pondělí ráno vyběhnout na zahradu Nebespánu hledat vajíčka, která vymění za bohatou velikonoční pomlázku.
Velikonoční zvyky v rakouských Korutanech
V Korutanech se oslavy Velikonoc pojí s mnoha zajímavými tradicemi, které mají co do činění jak se starobylými zvyky, tak i s dobrým jídlem a rodinnými recepty. Po období půstu se slaví s vydatnými specialitami a sladkým pokušením. Přitom dojde i na staré dovednostní hry a tradiční procházky v přírodě. To vše během velikonočních svátků láká i návštěvníky Korutan.
Loučení se zimou a vítání prvních vlaštovek jara má v Korutanech dlouhou tradici. Když jsou navíc přede dveřmi Velikonoce, začínají ožívat i staré zvyky. Lidé vyrábějí, vaří, pečou a společně slaví. Již během pašijového týdne probíhají různé přípravy na svátky. Na Květnou neděli děti do kostela k požehnání přinášejí větvičky kočiček svázané do dlouhých košťat. Na tyto svazky kočiček, kterým se v místním dialektu říká „Palmbuschen“, děti zavěšují sladkosti a slané preclíky. Mlsání je ale povoleno až po mši. Tento zvyk je dodnes oblíbený především v Horních Korutanech (Oberkärnten). Posvěcené větvičky se pak zasadí do země nebo postaví k domácímu oltáři ve světnici, aby dům ochraňovaly před neštěstím. Na Zelený čtvrtek se to pak u tradičního oběda zazelená. Na stole při něm nesmí chybět špenát s opečenými brambory a volskými oky. Věřící Korutaňané večer navštěvují mši za „poslední večeři“. Poté se kostelní zvony na tři dny odmlčí. Dětem se toto ticho tradičně vysvětluje tak, že zvony odletěly do Říma. Během tohoto období nahradí zvuk zvonů dřevěné řehtačky, které se tradičně používají především během průvodu na Velký pátek. Jejich přijetí na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO ukazuje, jak významné jsou tyto řehtačky pro obyvatele Korutan.
Na Velký pátek se dodržuje přísný půst. V kuchyních to ale už nádherně voní, protože tu z velké části začínají kulinářské přípravy na velikonoční víkend. Vaří se šunka a klobásy, barví se vajíčka a pečou korutanské velikonoční mazance zvané Reidlinge. Toto pečivo v každém případě patří k oslavám Velikonoc a je neoddělitelnou součástí velikonočního pohoštění. Reidlinge se vyrábí z kynutého těsta, másla, lískových oříšků, rozinek a trošky rumu. Velikonoční občerstvení je chutné a bohaté na kalorie. To zaručují ingredience, jako jsou místní klobásky zvané Selchwürste, hovězí jazyk, křen a pestrobarevná velikonoční vajíčka. Musíte být ale ještě chvíli trpěliví. Velký pátek je totiž i přesto postní den.
„Jednotlivé součásti velikonočního pohoštění přijdou do velikonočního košíku, který bude posvěcen při sobotní bohoslužbě“, vysvětluje ředitel oddělení folkloristiky Zemského muzea Korutany Dr. Heimo Schinnerl. Ale ještě než k tomu dojde, musí chlapci z vesnice brzy vstávat. Ráno na Bílou sobotu se v kostele posvěcuje oheň. Oheň pak chlapci nesou domů v doutnajících dřevních houbách, které visí na dlouhých drátech, kterými chlapci otáčejí dokola. Kdysi oheň sloužil k zapálení trouby, na níž se pak vařila velikonoční šunka; dnes slouží k zapálení svíček na velikonočním stole. Zvláštností mezi korutanskými velikonočními zvyky jsou také rukodělné ubrusy, které se při požehnání masa položí přes pohoštění. Tyto lněné přehozy s vyšívanými svatými motivy a monogramem nositelky nejsou určené pouze na ochranu velikonočního občerstvení, ale měly by sloužit také jako prostředek proti úderu blesku. Koš se navíc zdobí svazečkem prvních jarních květin.
Velikonoční neděle začíná velmi brzy salvami z děla za rozbřesku. Nahoře na stále tmavých horských svazích můžete vidět záblesky velikonočních ohňů. Po mši se rodina sejde ke společnému velikonočnímu pohoštění, ke kterému patří klobásy, maso, křen, vejce a mazanec. V tento den je to také hlavní jídlo dne, jak říká Dr. Schinnerl. Toto občerstvení má podobu slavnostního jídla. Největším zážitkem pro děti je pak hledání velikonočních hnízd plných sladkostí. Další stará tradice je také nošení dárků dětem od jejich kmotrů. Tento dárek se nazývá „Gotenstrutz“, protože je pojmenovaný podle tradičního pojmenování kmotra v dialektu, tedy „Gotl“.
Další oslavy na Velikonoční neděli a pondělí v regionu Korutan zahrnují mnoho různých zvyků. V Horních Korutanech (Oberkärnten) a okolí Villachu to je například vrh koulí podobný hraní kuželek. Dále tu uvidíte soutěžní koulení velikonočních vajíček na dvou násadách na koště a nošení loučí v Gösselingu u Launsdorfu, kde ženy a muži zapalují metrové kmeny stromů a nesou je temnou nocí. Děti zbožňují pekání neboli naťukávání vajíček nebo házení mincemi, během kterého se na vajíčko házejí mince tak dlouho, než se na něm jedna zachytí. Protože trocha pohybu při tak vydatném jídle neuškodí, organizuje se na mnoha místech Emauzský průvod, což je jarní procházka po vzoru biblického putování učedníků do Emauz. S Velikonočním pondělím ale velikonoční zvyky ještě nekončí. Kdo opravdu rád chodí pěšky, může se zúčastnit pochodu čtyř hor ve Středních Korutanech (Mittelkärnten), který se koná v pátek dva týdny po Velkém pátku. Účastníci startují o půlnoci po mši v Magdalensbergu na padesátikilometrovou trasu, která vede přes čtyři horské vrcholy a jejímž cílem je Lorenziberg.
Pro návštěvníky a hosty jsou zážitky z nepřeberného bohatství místních velikonočních zvyků také setkáním s korutanským způsobem života, spiritualitou, radostí, a především životem v přírodě. Jsou to nezapomenutelné dojmy, které z vaší dovolené na jižní straně Alp udělají výjimečný zážitek.
Více informací o Korutanech na www.korutany.com
Velikonoce s inspirací v českém a moravském folklóru
Velikonočními trhy inspirovanými folklórní tradicí z celé České republiky. Vůbec poprvé při tom ožije prostor kolem slavnostně vyzdobené břízy, kde organizátoři nabídnou animační programy. Velikonoční trhy na Staroměstském a Václavském náměstí začnou končí až v neděli 23. dubna.
Na Staroměstském náměstí program po celý den
Centrem Velikonočních trhů je tradičně Staroměstské náměstí, kde se uskuteční na pódiu a jeho předscéně každodenní program. Zatímco pódium nabídne živá vystoupení skupin a souborů či seznámení s lidovými zvyky, otevřený prostor bude určený pro posezení, odpočinek a dětské kreativní dílny.
„Návštěvníci trhů tak budou vtaženi do probíhajícího programu. Mohou tančit, zpívat, nebo si vyzkoušet různé dovednosti,“ upřesňuje Libuše Klinková, manažerka programu trhů. Na Staroměstském náměstí vystoupí profesionální i amatérské pěvecké či taneční soubory a národopisné a folklorní seskupení z různých koutů České republiky i zahraničí předvádějící tradiční lidové zvyky. Pro děti jsou připraveny oblíbené tematické kreativní dílny. V prostoru náměstí bude předvádět svoje umění kovář a brašnář.
Centrální bříza s věncem a stuhami
Staroměstské i Václavské náměstí jsou letos o Velikonocích vyšňořená výrazněji než v předchozích letech. Pozornost upoutá především jarní bříza, kterou kromě tradičních vajíček zdobí také malované talíře. V centrální části pak dekoratéři umístili velký věnec, z něhož vychází spousta barevných pentlí, které dohromady vytvoří symbolickou střechu. Štíty prodejních domků s bílými střechami rozsvítily folklórní motivy z celé republiky. „Inspiraci jsme čerpali v klasických folklórních motivech květin a zvířat v tradičních barvách modré, žluté a červené. Mohu jmenovat jižní Moravu v oblasti Strážnicka, další podněty jsme si vypůjčili ve slováckých domech nebo z tradice malování ornamentů z Podluží nebo kyjovských krojů,“ upřesňuje Kateřina Hájková ze společnosti SOS Dekorace.
Velikonoční trhy jsou také gurmánským zážitkem. Zajímavou novinkou budou sladká zapečená lízátka, chybět nebudou ovocné punče s příchutí pomeranče, amareta a jablka s medem a mnoho dalšího.
Po celou dobu konání trhů mohou návštěvníci přispět do kasičky na nadaci Pražské děti, která pomáhá dětem na onkologii a hematologii ve Fakultní nemocnici Motol. V průběhu trhů bude možné také přispět zakoupením výrobků na Alzheimer Home Zátiší, Národní ústav pro autismus, Nadaci rozvoje občanské společnosti a domov pro zrakově postižené Palata.
Prodejní stánky s dárkovými předměty a dekoracemi budou otevřené každý den v době od 10 do 22 hodin, některé stánky s občerstvením až do půlnoci. Program na pódiu a v okolí břízy se uskuteční každý den v době od 10 do 21 hodin. Animace v okolí břízy se koná ve dvou blocích ve vybrané dny.
Více informací včetně kompletního programu najdete na www.trhyprahy.cz
Zdroj: Chateau Mcely, Nebespán, Korutany, Taiko
Napsat komentář