Světlo a stín: Ideální poměr patří k devizám příjemného interiéru

Se zimou se pojí krátké dny, málo slunečního světla, ale o to víc nás může nízké slunce nakukující bez skrupulí okny do bytu obtěžovat. Na rozdíl od léta, kdy stojí vysoko na obloze, se během zimních měsíců pohybuje spíš po horizontu a jeho aktuálně bílé ostré světlo našim očím rozhodně neprospívá když například pracujeme blízko okna na počítači apod. Jak si tedy můžeme udělat ze slunce příjemného společníka niž by nám diktoval? Stačí vhodně zvolená stínící technika.

Stínící technika - vnitřní rolety Foto: Isotra, oficiální zdroj

 

Čtyři tisíce hodin ročně si doma „svítíme“ přírodním světlem, z toho dva tisíce hodin velmi intenzivním. Není to jen obloha, nebo odraz z okolních budov, které světlu vcházejícímu do bytu přidává na intenzitě, ale také přímé slunce. Záleží na tom, jaké roční období je, a hlavně, na kterou světovou stranu máme místnosti v bytě či v domě orientované.

Množství venkovního světla přirozeně kolísá od několika tisícovek luxů při zataženém počasí, až po sto tisíc luxů za jasného počasí. „Abychom měli zrakovou pohodu a biologické funkce nám pracovaly tak, jak mají, potřebujeme přes 1500 luxů. Světlo totiž ovlivňuje hladinu hormonu melatoninu, který působí během dne na naší koncentraci a výkonnost. Má podíl na celkové atmosféře místnosti, na naší náladě i chování. Bez optimálního množství světla můžeme ve dne trpět ospalostí až chorobnou spavostí a večer se nám bude hůře usínat,“ vysvětluje Jan Žižlavský, odborník na interiérové stínění z opavské společnosti Isotra. Dráha slunečního svitu i obloha jako plošný zdroj denního světla se neustále mění v závislosti na roční a denní době i na povětrnostních podmínkách. Naštěstí můžeme jeho intenzitu řídit i podle toho, z jaké světové strany proniká oknem do obytného prostoru.

Stínící technika - vnitřní rolety Foto: Isotra, oficiální zdroj

 

Severrovnoměrné osvětlení

Do místností orientovaných na sever nesvítí přímé světlo, takže v létě skýtají příjemný chládek.  V případě rodinných domků a vilek architekti na tuto stranu záměrně umísťují „nárazové“ prostory, jako je toaleta, koupelna, komora, šatník nebo chodba. V činžovních a panelových domech to tak obvyklé není. Při perspektivě stále rostoucích letních teplot je nejlepší mít na severní straně ložnici, pracovnu nebo pokoj pro hosty. V létě není zapotřebí okna tolik chránit před sluncem, naopak nevhodně zvolenými tmavými závěsy či staženými žaluziemi jen zabráníme pronikání světla do místnosti. V takovém pokoji stačí dekorativní záclona.

 

Východ – intenzivní svit z rána

Tato strana je vystavena vycházejícímu slunci v ranních hodinách. Ranní mlhy zmírňují efekt slunečního záření, a proto se ani v létě místnost s okny na východ tolik nepřehřívá. Je dobré sem situovat pokoje, v nichž trávíme čas ráno, například kuchyň a posnídat při ranním sluníčku, či místnosti, které mají zůstat chladné na večer. Okna můžeme opatřit vnitřními či venkovními žaluziemi nebo bočními žebry, zejména když máme na východní straně ložnici a v létě si chceme prodloužit spánek.

 

Západ – letní proslunění navečer

V zimě slunce začíná svítit později a odpoledne brzy zapadá. V pokojích je světlo ráno, přes den je šero a brzy tma. V létě je slunce nízko a ostře pálí až do pozdních večerních hodin. Okna se přehřívají a v místnosti se pomalu nedá být. Bez venkovního stínění se tady neobejdeme. Můžeme si pomoci bočními žebry, ale zastínění vyřešíme nejlépe stříškou nad okny v kombinaci s venkovní roletou, žaluzií nebo markýzou. Jejich účinnost se až tolik neliší, ať už jsou vyrobeny z plastu, hliníku nebo tvrdého dřeva. Záleží tedy spíše na osobním vkusu a také na tom, jaké možnosti dává fasáda. V zimních měsících nám pomohou snížit tepelné ztráty.

 

Jih – pronikavé slunění

Na jižní straně je plné osvětlení a sluneční svit po celý rok. V zimě je polední slunce nízko, paprsky dopadají na okna i na stěny domu téměř kolmo, a snadno tak pronikají do vnitřního prostoru. O letním poledni je slunce vysoko na obloze a paprsky dopadají na okna v tak ostrém úhlu, že se okenní tabulí odrážejí směrem ven. Venkovní stínicí technika dokáže zachytit sluneční paprsky ještě před jejich dopadem na tabuli skla, a zabrání tak pronikání tepelného záření. Jako tepelný štít oken můžeme použít venkovní rolety z textilu nebo hliníku či vnitřní horizontální žaluzie. Stříška nebo markýza nad oknem propustnost světla neznehodnotí.

Stínící technika - venkovní roleta Foto: Isotra, oficiální zdroj

 

Jak fungují stínicí systémy?

Pro řízení přirozeného světla bez nepříjemného prudkého slunečního světla je stínicí technika nepostradatelná. Efektivita se však u jednotlivých způsobů výrazně liší. Záleží na tom, zda jsou umístěné na vnitřní, nebo vnější straně okna.

 

Vnitřní rolety

Tyto krásné a pohyblivé součásti interiéru zabraňují slunečním paprskům pronikat do místností jak pro zastínění, tak pro úplné zatemnění. Světlo prochází strukturou textilního materiálu. Pokud zvolíme tlumené odstíny, nedojde ke zkreslení barevnosti prostředí. Tmavé barvy mohou při zatažení prostor zcela zatemnit.

 

Vnitřní žaluzie

Pohybem lamel sami řídíme propustnost světla zvenčí. Materiálů a barev tohoto typu horizontálního zastínění je na výběr z velkého množství. Každá produktová řada má své určení a specifika. Rozhodně esteticky doladí celý interiér.

 

Markýzy

Ochraňují před sluníčkem, přitom neuzavírají prostor a neruší výhled. Dotvářejí architektonický vzhled objektu a zastiňují větší plochy balkonů nebo teras. Díky speciální povrchové úpravě si poradí i s mírným deštěm.

 

Venkovní žaluzie

Zajišťují vyšší stupeň ochrany před slunečním zářením, protože redukují světlo a teplo už před okny. Velké oblibě se těší dokonale funkční designové kousky společnosti Isotra.

 

Screenové rolety

Materiál je z umělých vláken a skvěle odolává vlivům počasí. Zvenku rolety chrání soukromí a dovnitř přinášejí stín, aniž by rušily výhled z okna. Jejich předností je absolutní vypnutí látky, kterou v dolní části uzamyká speciální systém.

 

Zdroj: Isotra

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.