Punk v architektuře: Excesy i výrazné vize

I čtyři desítky let od chvíle, kdy se slovo „punk“ stalo součástí kulturní a společenské scény, nepřestává dráždit. Bylo stokrát rozmělněno v rámci reklamy, snobských akcí, designu, módy, kosmetiky nebo třeba i automobilového průmyslu. Přesto dokáže i jako „značka“ stále upoutat pozornost. Snad i proto, že přes množství okázalého balastu z punkových vod dokáže vytrysknout silný, osobitý proud. A platí to i pro architekturu, jejíž autoři mohou být – často nevědomě, zvenčí – nazváni „punkery“. Výběr takových realizací představuje od pátku 17. října až do 7. prosince pražská Galerie Jaroslava Fragnera.

Atelier H3T - Čajový dům CD, 2011 Foto: GJF, oficiální zdroj

Atelier H3T – Čajový dům CD, 2011
Foto: GJF, oficiální zdroj

 

Vystaveno bude přes třicet projektů tuzemských i zahraničních architektů. Veličin, jakými byli Henri Labrouste, Josef Gočár či Hans Hollein přes postmodernisty Coop Himmelb(l)au nebo Vlada Miluniće až po Martina Rajniše, Petra Suskeho, Svatopluka Sládečka, Ivana Kroupu nebo ateliéry HŠH a H3T. Jednotlivé realizace propojují výňatky z textů předních filosofů a kunsthistoriků – Aarona Betskyho, Hanse Ibelingse nebo Petra Rezka.

Punkový náboj výstavě dala i architektonická koncepce Jakuba Fišera ze studia Aulík Fišer architekti. Kurátoři Dan Merta, Jakub Fišer a Filip Šenk stáli před nelehkým úkolem definovat skupinu „punkerů v architektuře“ zpětně. A to napříč posledním stoletím, s nejistotou, jaké znaky punk v architektuře vůbec nese. Navíc se museli vyvarovat nástrahám v podobě samoúčelných rebelií, úletů, prosté legrace nebo punkových mimiker neumění.

Vodítkem se staly vize, nenaplněné i zhmotnělé v podobě realizací, které se vymykají – z kontextu doby svého vzniku, uceleného rukopisu jejich autora anebo osobou samotného tvůrce. Architektů, kteří tvořili programově na okraji, mimo establishment, bychom mezi vybranými tvůrci našli hned několik. A mnozí z nich díky svému přesvědčení, výdrži a neústupnosti posunuli hranice možného v architektuře o kus dál. Což platí i pro mnohými podceňované či přehlížené domácí prostředí: ať jde o dřevěné kreace s novátorskými konstrukčními prvky od Martina Rajniše, ekologické stavby s četnými udržitelnými „fígly“ od Petra Suskeho nebo inteligentní fasády a další hi-tek konstrukce Mirko Bauma.

V podstatě jsme termín „punk“ změkčili a vyrobili z něj jakési brýle, kterými se díváme na současnou architekturu i historické stavby,“ vysvětluje jeden z kurátorů Filip Šenk. „Díky tomuto punkovému pohledu se před námi objevili architekti a stavby z různých období, které spojuje „jinakost“ vůči tomu, co by šlo označit jako „střední proud“. Mohou to být postoje ironické, antinormativní, utopické – vždy ale výrazné.

Jak ale dodává další z kurátorů Dan Merta, mezi autory prezentovaných projektů je možné najít i ty, kteří ve zlaté punkové éře v 70. a 80. letech vyrůstali nebo je zastihla v již tvůrčím období. „Punk vnímáme jako určitý generační fenomén. A zajímalo nás, nakolik ovlivnil postoje architektů a zda se nějak promítl do jejich tvorby,“ doplňuje Merta.

Frank Gehry, Gehry Residence, 1977-78 Foto: GJF, oficiální zdroj

Frank Gehry, Gehry Residence, 1977-78
Foto: GJF, oficiální zdroj

 

Trochu jiné setkání s Davidem Bowiem, Iggym Popem i Vivienne Westwood

I s ohledem na vytěžení punku a punkové (sub)kultury v mnoha, a zdaleka nejen tvůrčích odvětvích, nabízí výstava Punk v architektuře četné přesahy. I proto výstavní část doprovází citace a další ukázky z tvorby Davida Bowieho, Alfreda Jarryho, Iggyho Popa nebo Vivienne Westwood. K návštěvě samotné pak návštěvníky Betlémského náměstí zvou na site-specific instalace Jiřího Příhody, H3T, Františka Kowolowského, nebo Jana a Petra Stolínových.

V Lapidáriu Betlémské kaple se paralelně koná výstava NAHRAJ!. Připravilo ji studio Archwerk a sestává z drobných experimentálních realizací vybraných českých ateliérů.

 

Více informací na www.gjf.cz.

 

Zdroj: GJF

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.