Máte-li rádi francouzskou kinematografii, a zejména tu z konce minulého století, pak vám při přečtení titulku článku jistě před očima naskočí „Velký blondýn“, tedy herec Pierre Richard. A nebudete daleko od pravdy. Budete opět „Nalevo od výtahu“, jen se děj tentokrát neodehrává na filmovém plátně, ale na jevišti, pro něž původně hra vznikla. A jeviště je české, stejně tak herci. Bláznivou komedií z produkce Pantheon production se můžete nechat pobavit v pražském Divadle Palace, kde měla premiéru 31. října 2018, nebo během hostování hry v dalších českých divadlech.
Divadelní hru a posléze filmový scénář napsal před třemi desítkami let Gérard Lauzier, ale zápletka i dialogy jsou nadčasové. Ústřední postavou je jeden ne úplně obyčejný smolař, nepříliš úspěšný malíř Yan, ke kterému má za chvíli do atelieru zavítat žena jeho snů. Namísto ní se však ve dveřích objeví sousedka v negližé, jíž se zabouchly dveře, když běžela za manželem, který si doma zapomněl aktovku. Manžel Boris je rovněž malíř, který vrchovatě splňuje představu o bohémovi. Je přecitlivělý, dramatický a hlavně žárlivý. Jak se záhy ukáže, není jediný z protagonistů, který se se žárlivostí potýká. Stejná sžíravá nejistota, co dělá jeho drahá, když ji nemá na očích, žene do ateliéru i manžela Yanem zbožňované Florence.
Aby dramatických chvil nebylo snad málo, do děje vstupují i dvě, respektive tři pistole, z nichž jedna je atrapou, zapalovačem. Jenže jím najednou není a Yan s ní nic netušíc ohrožuje příchozí. Kde se střílí, tam se nakonec objeví i policie, a protože se jedná o příběh francouzský, je nasnadě, že policisté tu nebudou mít velkou autoritu a jejich (ne)schopnost nám bude tak nějak povědomá.
Komedie, ale nikoli parodie
Co mě hned při přečtení pozvánky vrtalo hlavou, či dokonce vzbuzovalo jistou obavu, byl výběr hlavního představitele. Roman Vojtek určitě nevypadá jako střelený komik a už vůbec ne jako Pierre Richard. Jak s touto skutečností bude režisér Petr Svojtka pracovat? Nebude se celá inscenace nést ve snaze co nejvíc napodobit notoricky známý film? Naštěstí se nic takového nekonalo. Samozřejmě, vychází ze stejné předlohy, ale Roman Vojtek zůstal svůj. Jeho Yan je nesmělý, trochu dětinský a roztržitý, ale ne bláznivý. Je civilnější, ale o to víc herci uvěříte jeho reakce na vršící se nedorozumění.
Kristýna Kociánová zhmotnila podobu sousedky Evy přesně tak, jak takové osoby známe ze svého okolí. Naivní i rozmazlená, hyperaktivní, a která se neustále rozchází a udobřuje se svým despotickým manželem. V dobré víře napáchá nejednu nepříjemnost, její blízkost předznamenává problém. A je blondýna.
Boris Jiřího Ployhara je maximálně životný i živočišný, a hysterický. Díky tomu ze všech asi nejvíce podobný s filmovým kolegou. Zcela přirozeně na sebe strhává pozornost, ale pouze jako Boris, ne jako představitel role. Boris a Eva jsou si souzeni a všem okolo je souzeno kvůli nim trpět. Nelze jim pomoci, nelze se jich zbavit, jejich reakce odporují zdravému rozumu.
Kdo je na jevišti poněkud upozaděn, to je trochu nepochopitelně femme fatale Florence Arnaud, kráska z předních stránek lifestylových časopisů, v jejíž přízeň Yan ani nedoufal. Její příchod je dramaticky gradován, ale ve výsledku ne plně realizován.
André Arnaud, manžel Florence, kterou ztvárňuje Jana Tabrea, je takový ten „kožený“ bohatý pán, jemuž je lepší nekřížit cestu. Ani on moc prostoru pro představení své osoby nemá. Je ovšem postavou důležitou. Naopak epizodní policista, kterého hraje rovněž Vilém Udatný, je tu hlavně pro pobavení, pro ujištění, že s muži v uniformě to může být patová situace. Epizodní postavička se tak stává výraznější, nabubřelého četníka si diváci snadno zapamatují.
Dvě role, exotická služka a policistka, připadly Lence Zbrankové. Ač je coby Marilda zábavná, snaživá policejní elévka jí sedí víc.
Pak už zbývá představit jen Yanova kamaráda Jean-Yvese, který není tím, za koho se vydává. Především je ještě větším věčným dítětem než Yan. Zdeňku Rohlíčkovi tu ve vykreslení postavy hodně pomáhá kostým, kterým je okamžitě zařaditelný do „sedmdesát-osmdesátek“.
Buď připraven
Jakoby si vzala celý soubor za své skautské heslo. Generálka přesvědčila o pevném vedení režisérem, nikdo nelovil v paměti repliku, nepřeřekl se, nechyběla rekvizita, a pokud snad něco nebylo přesně podle scénáře, divák to nepoznal. Profesionalita, která se v dnešní laxní době určitě o to víc cení.
Postavy a obsazení:
Yan: Roman Vojtek
Marilda a policistka: Lenka Zbranková
Boris: Jiří Ployhar
Eva: Kristýna Kociánová
Florence Arnaud: Jana Tabrea
André Arnaud a policista: Vilém Udatný
Jean-Yves: Zdeněk Rohlíček
Režie: Petr Svojtka
Překlad: Jiří Žák
Scénografie: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Kateřina Hájková, Inka Braťková
Masky: Pavel Pavlovský
Autor hudby: Vladimír Nejedlý
Další informace
Více informací o hře Nalevo od výtahu i celém repertoáru z produkce Pantheon production najdete na
www.ipantheon.cz.
Zdroj: Pantheon production
Foto: Milan Soukup
Zuzana Ottová
Napsat komentář