Model muzea nebo šperk?

Součástí výstavy Secese/Vitální umění 1900, která probíhá v Obecním domě do konce července letošního roku, se od 15.února stanou unikátní stříbrné hodiny v podobě Průmyslového paláce. Exponát získalo na deset let do svých sbírek Uměleckoprůmyslové museum v Praze od dědiců původního majitele.

Stříbrné hodiny v podobě Průmyslového paláce Foto: UPM, oficiální zdroj

 

Stříbrný model osázený drahými kameny znázorňující původníarchitektonickou podobu Průmyslového paláce navrženého architektem Bedřichem Münzbergerem u příležitosti Jubilejní výstavy, jež se konala na dnešním Výstavišti Praha-Holešovice v roce 1891, dostal k životnímu jubileu darem dlouholetý ředitel První českomoravské továrny na stroje inženýr Vojtěch Novotný. Motiv hodin nebyl zvolen náhodně, neboť závod dodal konstrukci celé budovy Průmyslového paláce. Ten se ihned a trvale stal důležitou součástí veřejného života v českých zemích. V roce 1906 model vyrobil Josef Ladislav Němec, který patřil mezi nejvýznamnější zlatníky české secese. Dílna otce Václava a syna Josefa Ladislava Němcových přispěla k vytvoření silného secesního proudu v českém šperkařství a zlatnictví.

Stříbrné hodiny v podobě Průmyslového paláce Foto: UPM, oficiální zdroj

Do stěn modelu autor vložil reliéfy a rytiny znázorňující šíři produkce Novotným řízené továrny. Zahrnují strojní zařízení technických provozů, lokomotivy, mostní a jiné exteriérové konstrukce i vybavení soukromých a obchodních interiérů. Zadní stranu modelu uzavírá pohled na tovární komplex, doprovázený věnováním. K historizujícím prvkům odvozeným z Průmyslového paláce a realistickým zobrazením produktů závodu se na modelu připojuje i stylová složka secesní, která nejjasněji vystupuje na číselníkové desce hodin a zaplňuje střed čelní fasády. Model charakterizuje skladebné provedení a pestrost tvarů, materiálů i výzdobných technik.

Stříbrné hodiny v podobě Průmyslového paláce Foto: UPM, oficiální zdroj

 

Model Uměleckoprůmyslovému museu v Praze zapůjčila pravnučka Vojtěcha Novotného Zora Vančurová a pravnuk Viktor Novotný.

 

Vojtěch Novotný

(1836–1909) byl jedním ze zakladatelů a zároveň ředitelem První českomoravské továrny na stroje v Praze od jejího založení v roce 1871 až do roku 1893, kdy odešel do penze. Továrna se významným způsobem podílela na vzestupu českého strojírenství v Rakousko-Uhersku, byla předním dodavatelem strojů pro průmysl a zemědělství a výrobcem ocelových konstrukcí pro stavebnictví. Dodávala a montovala například konstrukci Petřínské rozhledny a  právě konstrukci Průmyslového paláce na Jubilejní výstavu v Praze v roce 1891. Továrna ve Vysočanech byla od roku 1900 druhým nejvýznamnějším výrobcem parních lokomotiv v Rakousko-Uhersku, po roce 1927 se stala součástí koncernu ČKD. Jako samostatný závod ČKD Lokomotivka, a.s., byla po druhé světové válce největším dodavatelem lokomotiv ve střední a východní Evropě až do privatizace v 90. letech. V následujícím období došlo k likvidaci většiny výrobních závodů, stržení původní tovární haly a všech provozů ve Vysočanech. Na místě továrny dnes stojí víceúčelová hala.

Vojtěch Novotný byl všestranná osobnost s významným společenským postavením. Usiloval o kulturní rozvoj Čech a byl aktivním členem řady kulturních spolků, jako například SUV Mánes či Umělecké besedy.

 

Zdroj: UPM

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.