Mizející stopy českého průmyslu

Ničení našich kulturních památek je v dnešní době poměrně ožehavé téma. Nesmiřitelní zastánci „nahrazování starého novým“ i mnohdy pouze komerční kalkul velkých firem či jednotlivců toužících po dalším způsobu jak přesunout peníze kýženým směrem způsobují ztráty na objektech, které by jiní rádi zachovali pro budoucí generace. Ale zatímco takový klasicistní dům má alespoň nějakou, byť bohužel snadno prorazitelnou, ochranu u státu, mnohé průmyslové stavby stavěné bez důrazu na estetično už takové štěstí nemají. Připravovaná ostravská konference Industriální stopy / Čtvrt století poté by tyto poměry ráda změnila.

 

Prádelna bavlny Adolf Landsberger, Frýdek-Místek Foto:  Lukáš Beran, oficiální zdroj

Prádelna bavlny Adolf Landsberger, Frýdek-Místek
Foto: Lukáš Beran, oficiální zdroj

 

Někdo si sice může říci, že industriální objekty mají sotva nějakou důležitou hodnotu, ale je třeba si uvědomit význam průmyslu v našich poměrech. České země patří historicky mezi průmyslová centra Evropy, po dlouhou dobu byl tuzemský průmysl na tehdejší špičce, a i dnes hraje důležitou roli v naší ekonomice. Industriální historie je tak pro nás velmi důležitým dědictvím. Nedávná demolice budov prostějovského oděvního komplexu je přitom hned jednou z ran zasazených tímto směrem. Existuje ale mnoho dalších, méně propíraných škod na našem industriálním dědictví.

 

Konference, která jde názorným příkladem

Mezinárodní konference Industriální stopy / Čtvrt století poté proběhne 29. srpna v ostravských Vítkovicích. A to v dokonale příhodných prostorách Gongu, které vznikly přestavbou plynojemu Vítkovických železáren. Účast přislíbila řada předních odborníků i zástupců ministerstev – například resortů kultury, pro místní rozvoj nebo obchodu a průmyslu.

„Nechceme na konferenci opakovat již stokrát vyřčené. Zaměříme se na pojmenování skutečných příčin nynějšího tristního stavu a možných cest řešení. Nevyhneme se ani počátkům zániku mnohých cenných staveb v 90. letech při různých transformacích a privatizacích. Situaci v České republice nevnímáme autonomně – proto nabídneme srovnání vývoje a aktuálního stavu na Slovensku, v Polsku, Německu nebo v Maďarsku,“ říká Benjamin Fragner, z Výzkumného centra průmyslového dědictví při FA ČVUT, který stál za prvními aktivitami kolem ochrany industriální architektury už kolem roku 1989.

 

 L. V.

 

zdroj: http://www.industrialnistopy.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.