Ve středu 12. února 2014 zemřel sochař, šperkař a vysokoškolský pedagog Vratislav Karel Novák (*1942), který svými kinetickými objekty ozvláštnil českou krajinu a šperky pak prostor lidského těla. Pamětníci si vybaví jeho představení širší veřejnosti v prvních ročnících časopisu Bydlení či společenských magazínech jako Čtení 70 apod.
Z technicistních prvků konstruoval Vratislav Karel Novák téměř nehmotná díla plná poezie a křivolakého pohybu nabízející nečekané pohledy do lidské duše.
K prvním výrazným vystoupením V. K. Nováka patřila účast na projektu Socha a město realizovaném v roce 1969 v Liberci, jenž přinesl interakci současných objektů s geniem loci rozmanitých částí města. Dlouhou řadu Novákových samostatných výstav zahájily Cykloty, představené v pražském Divadle v Nerudovce na sklonku 70. let. Energie, velkoryse zachycená autorovými rozměrnými exteriérovými plastikami, se v komorních „cyklotech“ soustředila do mechanismů, uváděných do chodu pohybem ruky.
Aktivní šperk
Akce lidského těla propojuje v Novákově díle svět konceptuálního umění s oblastí šperku. Na samou hranici tvorby šperku V. K. Novák dospěl v sériích dotýkání těla světlem, jejichž hmotným dokladem zůstávají fotografie realizované samotným autorem i ve spolupráci s fotografy Pavlem Baňkou, Tono Stanem, Lubošem Dvořákem či Josefem H. Honzíkem. Intenzita propojení výtvarného díla s lidským tělem vrcholí v sérii šperků z kovových strun a skleněných střepů, které vzrušují nositele i diváky připomínkou lidské zranitelnosti.
Nejen Metronom
V povědomí kulturní veřejnosti ovšem zůstávají zejména Novákovy monumentální realizace v Jablonci nad Nisou, Liberci či americkém Cincinnati. Nejvíce bývá diskutován mechanický objekt Metronom. Usazený na soklu někdejšího pomníku J. V. Stalina na hraně Letenské pláně v Praze jako součást Všeobecné československé výstavy v roce 1991, je chápán tak, že odměřuje svým kyvadlem náš pozemský čas i příklon k pravici či levici.
Podnětný pedagog
Nekončící výzva k objevování sebe samých charakterizuje nejen Novákova umělecká díla, ale též jeho pedagogické působení. Během více než dvou desetiletí probouzel nespoutané hledačství v atmosféře plné svobody a otevřenosti ve studentech oboru kov a šperk Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a Fakulty umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Díky tomu jsou již dnes v českých i zahraničních muzejních sbírkách zastoupeny nejen práce V. K. Nováka, ale též řady jeho žáků.
CV prof. Vratislava Karla Nováka
13. 12. 1942 – 12. 2. 2014
1961
dokončil studia na Střední průmyslové škole bižuterní v Jablonci nad Nisou (obor rytí kovů)
1967
dokončil studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (v ateliéru uměleckého zpracování kovů)
1969
kolektivní výstava Socha a město, Liberec
1984
realizace kinetické plastiky nad rychlostní silnicí v Chomutově – Jirkově
1985
realizace světelné plastiky pro areál elektrárny v Prunéřově
1986
společná výstava českých šperkařů (Cepka – Novák – Prášil), Galerie Am Graben, Vídeň
1990-2007
vedl ateliér Kov a šperk na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
1993
samostatná výstava Zveřejnění, Moravská galerie v Brně
1994
jmenován profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze
1996
získal zlatou medaili na Internationale Handwerkmesse v Mnichově
2008-2014
vedl ateliér META/LL/UM – Design kovu a šperku na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity v Plzni
Zdroj: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Mohlo by vás také zajímat: Jiří Harcuba – Sbohem pane profesore
Napsat komentář