Helena Dařbujánová představí na Designbloku Miss Vietnam

Ve hře samozřejmě není korunka královny krásy, ale nová kolekce designérky Heleny Dařbujánové. Po zcela českém námětu – Věstonické venuši, která se stala spojovacím článkem projektu Letenské Venuše, přichází exotikou vonící kolekce stoliček a sedátek, v níž se snoubí inspirace z Dálného východu s českou, kde překlenovacím mostem nemalé vzdálenosti jsou samotní Vietnamci, jejich tradice, kultura atd., jež si s sebou přinášejí do nového, pro ně neméně exotického domova – České republiky.

Helena Dařbujánová: Kolekce MISS VIETNAM Foto: Helena Dařbujánová, oficiální zdroj

 

motto:

V Česku žije oficiálně kolem 70 tisíc Vietnamců, neoficiálně je to 90 – 100 tisíc, tvoří tu třetí největší etnikum …

 

Na projekt MISS VIETNAM lze nahlížet hned ze tří směrů. Za prvé představuje podporu česko-vietnamských vztahů, současně je i vyjádřením autorčina osobitého mezikulturního dialogu, jejího vztahu k Vietnamcům, obdivu k jejich pracovitosti, pokoře, nezměrného potenciálu a za třetí je osobní výzvou pro designérku, jak nově pojmout svoje designové nábytkové solitéry Jarmily, Emily i nejznámější Makronky. Novou image jim pod zkušenou taktovkou designérky propůjčily ručně tkané látky z vybraných provincií Vietnamu. Výsledkem je intimní kolekce stolků a sedátek zdobených složitou voskovou batikou či bohatě vyšívanými ornamentálními dekory

„MISS VIETNAM je kolekce stoliček a sedátek, kterým dávám vzniknout recyklací sebe samotné , např. stolků Jarmily, které letos byly k mé velké radosti vystaveny v londýnské galerii Mint a jsou i součástí Českého pavilonu na Světové výstavě EXPO 2015 v Miláně – stolků Emily, Makronek a k tomu dalších typů. Důležitou roli hrají látky z Vietnamu, z jeho jednotlivých provincií, ručně tkané a vyšívané, představující autenticitu, tradici, řemeslo, krásu a bohatství Vietnamu “ vysvětluje Helena Dařbujánová a dodává: „MISS VIETNAM je o spojení ruční výroby tam a tady, osobních příběhů tam a tady, o vztazích a porozumění, o objevování nového světa, o pomalém vychutnávání všeho kolem…“

 

Česko-vietnamská spolupráce na Designbloku

Novinkový projekt designérky Heleny Dařbujánové MISS VIETNAM, který se rozhodla prezentovat u příležitosti konání letošní přehlídky současného designu Designblok, současně propojuje kulturní odkaz vzdálené země se světem současného designu. Helena Dařbujánová, jež se ve své tvorbě opírá o témata související s ženskostí, prezentuje prostřednictvím kolekce sedátek a stolků svět ručně tkaných látek, které jsou složitě batikovány, vyšívány, barveny a malovány způsobem, jenž lze považovat za svého druhu kulturní dědictví. Jejich autorkami jsou celé generace vietnamských žen. Tradiční postupy výroby látek a jejich následného zpracování se předávají z generace na generaci, a výsledné textilní produkty – často ve formě dámských sukní – jsou vyjádřením osobní identity jejich nositelek. V mnohých případech znamenají více než osobní jméno či majetek.

Jednotlivé látky použité při čalounění stoliček a sedátek designérka vybrala ze tří vietnamských provincií: Dong Nai v jižním Vietnamu, kde žije etnická menšina Chau Ma; dále jsou v projektu MISS VIETNAM zastoupeny voskové batiky početného etnika Hmongů, žijícího na severu Vietnamu, a ručně tkané a vyšívané textilie z oblasti Quy Chau, ležící na hranici s Laosem.

Výsledkem jejího mezikulturního projektu, na němž se podíleli i někteří zde žijící Vietnamci, jsou sedátka a stolky opatřené osobitým čalouněním, z nichž každé nese konkrétní odkaz ke konkrétní tradici vybraného vietnamského etnika.

Helena Dařbujánová: Kolekce MISS VIETNAM Foto: Helena Dařbujánová, oficiální zdroj 

 

 

Vietnamský večírek – ve spolupráci s Kafe DAMU, 25. 10. 2015 v 19.30 hodin, Karlova 26, Praha 1

Promítání dokumentu o Vietnamu, jeho minoritách, o ruční výrobě látek, představení sedátek z kolekce Miss Vietnam, a k tomu speciální vietnamské menu.

 

Český rok vietnamské kultury

Projekt MISS VIETNAM současně navazuje na Rok vietnamské kultury, v jehož rámci letos probíhají v celé České republice koncerty, výstavy, semináře či sportovní akce. Právě letos si připomínáme 65. výročí od navázání vzájemných diplomatických styků mezi oběma zeměmi.

 

Kdo je kdo ve Vietnamu

Hmongové jsou jedna z největších etnických menšin na severu Vietnamu. Od doby, kdy se nemohou živit pěstováním opia, sází ovocné stromy, obilí a hlízy na výrobu nudlí. Díky projektu Oxfam Quebec mají ženy Hmongů možnost využít své tradiční řemeslné dovednosti pro získání dodatečných příjmů. Sukně vyjadřuje identitu komunity Hmongů více než cokoli jiného. Jejich výroba je proces, který je součástí každodenního života ženy. Konopí nasbírané na jaře se vysuší, v létě se spřádá do vlákna a tká, batikování a barvení pak probíhá v srpnu a v září. Pomocí vosku a nástroje zvaného Trang ta ženy kreslí složité vzory. Látka je následně vkládána do barvící lázně, a to po dobu 25 dní. Na závěr procesu je ponořena do lázně s horkou vodou, aby došlo k rozpuštění vosku. Po usušení následuje vyšívání rozmanitých vzorů.

Hmongové pocházející z provincie Hoa Binh jsou označováni jako modří Hmongové. Ženy nosí při zvláštních příležitostech na hlavě charakteristické modré, indigem barvené látky a dlouhé, indigem batikované sukně.

V rámci projektu na ochranu přírody a zachování řemeslných tradic v provincii Dong Nai, podporovaného nizozemskou vládou, se ženy etnika Chau Ma nejprve učí číst, psát a počítat, dostávají také například školení v oblasti účetnictví. Následně jsou vybrány nejzkušenější tkadleny, aby předaly své znalosti a um mladším ženám. Charakteristickým znakem řemeslné výroby této oblasti je tkaní na přenosných stavech se zádovými popruhy, kdy ženy sedí během tkaní na bambusových podlahách s nataženýma nohama. Ženy používají při tkaní ručně spřádanou bavlnu a vlastoručně připravovaná přírodní barviva.

Dívky z provicie Nghe, oblasti Quy Chau, ležící na hranici s Laosem vyšívají sukně již od svých osmi let, později se učí tkát pruhované látky, typické pro tento region. Motivy vyšívek se předávají z generace na generaci, jsou inspirovány dekory a prostředím reálného světa, zdobí je například výjevy zobrazující motýly, jeleny, objevují se na nich pávi, lotosové květy a další dekory. Při výrobě látek jsou používána přírodní barviva ze stromů a rostlin, které rostou v místních lokalitách.

 

 

 Zdroj: Helena Dařbujánová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.