Již v červnu jsme vám tlumočili pozvání Národní galerie do Schwarzenberského paláce, kde byla instalována Škrétova podobizna Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic, která rozšířila zastoupení slavného malíře ve stálé expozici barokního umění v Čechách. Jeden z nejslavnějších portrétů českého baroka zakoupený z mělnické lobkowiczké sbírky není jen mistrovským malířským dílem, ale také dokladem Černínova zájmu o tvorbu Karla Škréty. Osobnost hraběte Humprechta Jana Černína a tvůrce jeho portrétu nyní představuje komorní výstava rovněž ve Schwarzenberském paláci.
Grafika znázorňující Humprechta Jana Černína
Fotografie: © 2014 Národní galerie v Praze, oficiální zdroj
Hrabě Humprecht Jan Černín (1628–1682) byl vzdělaný a zcestovalý aristokrat evropského rozhledu a širokých kulturních zájmů. Proslul jako poučený milovník umění a velkorysý stavebník.Výstava jej připomíná jako barokního kavalíra velkého stylu. Přibližuje jeho vášeň pro umělecké sběratelství a celoživotní okouzlení Itálií, především Benátkami. Republiku sv. Marka mladý Černín opakovaně navštívil při svých kavalírských cestách. Na vrcholu své politické kariéry, v letech 1660–1663, pobýval v Benátkách jako císařský vyslanec. Tehdy navázal styky s italskými malíři a znalci umění, zajímal se o soudobou literaturu, hudbu, divadlo a architekturu. V Benátkách také vytvořil jádro své skvělé obrazové sbírky, která patřila k nejhodnotnějším v českých zemích. Ke konci benátské mise měl Černín ve sbírce zhruba tři sta obrazů předních i méně význačných malířů italské renesance a baroka. Vedle budování vlastní sbírky působil také jako zprostředkovatel nákupů uměleckých děl pro vídeňský císařský dvůr i českou a rakouskou aristokracii.
Gusto barokního kavalíra: Benátky
Fotografie: © 2014 Národní galerie v Praze, oficiální zdroj
Roky strávené v Benátkách byly zásadní pro formování Černínovy umělecké orientace; zalíbení v benátském stylu jej již neopustilo. V Benátkách rovněž zakoupil několik raných italských obrazů Karla Škréty. Také Škréta pobýval v Benátkách, a sice v první polovině třicátých let, přičemž důvěrné poznání benátského malířství podstatně a natrvalo ovlivnilo jeho dílo. Nepochybně i proto konvenovala jeho tvorba vkusu uměnímilovného hraběte, který se brzy po návratu do Čech nechal od slavného malíře portrétovat.
Po skončení benátské mise se Humprecht Jan Černín zaměřil na stavbu impozantního paláce na Hradčanech, budovaného od roku 1668 podle projektu italského architekta Francesca Carattiho. Od počátku projektu bylo pamatováno na obrazovou sbírku důstojnými prostory. Dokončení monumentální stavby, která je architektonickou památkou evropského významu, se Humprecht Jan nedožil. Dostavba paláce, jeho umělecké vybavení a instalace proslulé obrazárny proběhly až za jeho syna Heřmana Jakuba Černína (1659–1710). V první třetině 18. století návštěvníci obdivovali černínskou obrazovou galerii jako jednu z nejskvělejších v Evropě. V druhé polovině 18. století však došlo k jejímu rozptýlení a prodeji z důvodů rodinné finanční krize.
Gusto barokního kavalíra: Černínský palác
Fotografie: © 2014 Národní galerie v Praze, oficiální zdroj
Výstava představuje prostřednictvím především grafických listů osobnost Humprechta Jana Černína, způsoby jeho reprezentace i impozantní pražský palác. Další exponáty prezentují Benátky 17. století jako přitažlivé a rušné kulturní centrum. Přiblíženo je rovněž soudobé umělecké sběratelství a samozřejmě je připomenuta osobnost Karla Škréty.
Gusto barokního kavalíra:Obrazárna
Fotografie: © 2014 Národní galerie v Praze, oficiální zdroj
Informace pro návštěvníky
Expozice se koná ve Schwarzenberském paláci, Hradčanské nám. 2, Praha 1.Otevřena bude do 18. ledna, každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Závěr výstavy obohatí komentovaná prohlídka s jejími autory.
Zdroj: NG v Praze
Napsat komentář