Filmová premiéra: Fair Play

Ve čtvrtek 6.března jde do distribuce film Fair Play o mladé atletce Anně, která se v normalizačním Československu dostane do státem řízeného dopingového programu. V česko-slovensko-německé koprodukci ho natočila režisérka Andrea Sedláčková, v hlavní roli se představí slovenská herečka Judit Bárdos, její matku si zahrála Anna Geislerová.

fair-play_perex

Slogan filmu: „Jsou hranice, za které se nejde“, má hned několik vysvětlení, které spolu úzce souvisí, a jako důvody a důsledky jsou nosným prvkem děje.

 

Doping – cesta za hranice možností

Ocitáme se v Československu osmdesátých let, které jsou pro české filmaře zřejmě stále nejoblíbenějším obdobím. Mladičká sprinterka Anna (Judit Bárdos) se stává členkou Střediska vrcholového sportu. Její matka, bývalá tenisová reprezentantka (Anna Geislerová) a trenér (Roman Luknár) doufají, že splní kvalifikační limit a postoupí na olympijské hry. Vybočením ze světa tvrdého sportovního drilu je pro Annu pouze milostný vztah s Tomášem (Ondřej Novák).

Ve středisku vrcholového sportu, kde se Anna i přes svůj špatný kádrový profil připravuje na olympijské hry, je zařazena do programu specializované lékařské péče. Začnou jí být bez jejího vědomí podávány anabolické steroidy. Její výkonnost stoupá, objevují se ale rovněž první zdravotní problémy. Annina matka začne mít podezření, že nové podpůrné prostředky, které dcera dostává, jsou ve skutečnosti zakázaným dopingem, a vydává se do souboje s totalitním systémem, v němž se nehraje podle pravidel fair play. Anna se o přípravcích dozvídá pravdu, a přestože je v sázce její účast na olympiádě, hodlá dál trénovat bez nich. Matka však najednou v anabolikách uvidí prostředek, který může být pro dceru klíčem k lepší a svobodnější budoucnosti. Doufá totiž, že Anna účast na olympijských hrách využije k emigraci, a rozhodne se jí anabolika pod rouškou neškodných vitaminů aplikovat tajně.

 

Scénář z reality totality

Režisérku i autorku scénáře filmu Fair Play Andreu Sedláčkovou před několika lety zaujal článek o tajných materiálech ministerstva vnitra o státem organizovaném dopingu československých sportovců. Začala pátrat nejdříve na internetu. Postupně se setkala s několika aktéry dopingu, ať už to byli sportovci, trenéři nebo lékaři, všem však musela slíbit, že zůstanou v anonymitě. „Dostal se ke mně případ jedné vrcholové atletky, které údajně její trenér bez jejího vědomí píchal anabolické steroidy s romantickým názvem Stromba. Tvrdil, že jde o obyčejné vitamíny. To pro mě byla zásadní inspirující informace,“ vysvětluje  Andrea Sedláčková.

S producenty věnovala přípravám filmu několik let. Archivy odkryly tehdejší příšerné praktiky a metody, kdy stát vědomě ničil zdraví špičkových sportovců. Ti, kteří se odmítli této „specializované péče“ účastnit, se navždy vzdali možnosti reprezentovat svoji zemi a fakticky svoji sportovní kariéru odsoudili ke konci. „Při psaní scénáře jsem dané téma konzultovala s mnoha odborníky. Scénář je vzdáleně inspirován skutečnými událostmi,“ doplňuje ještě režisérka. Dopingové skandály i dnes hýbou světem vrcholového sportu, téma filmu je tak stále aktuální. Stačí si prohlédnout fotografie z olympiády, kde pózují rodiče se svými slavnými potomky. Není překvapením, že vypadají mladší a zdravější, než jejich děti. Jen se nabízí otázka, čím si to dnes omluví.

Hlavní postavě Anně je ve filmu osmnáct let, a zhruba ve stejném věku byla i režisérka Andrea Sedláčková v roce 1983. Do scénáře tak mohla vložit mnoho ze svých zkušeností a zážitků a film je pro ni v tomto směru velmi osobní. Sama režisérka emigrovala krátce před sametovou revolucí do Paříže a 17. listopad byl shodou okolností dnem, kdy dostala ve Francii politický azyl.

 

Mezinárodní projekt
 
Hlavní roli ve filmu získala po dlouhém castingu slovenská herečka maďarského původu Judit Bárdos. Spolu s Evou Josefíkovou v roli Martiny, musela projít před natáčením náročnou atletickou přípravou pod vedením profesionálních trenérů, aby jejich sportovní výkony působily na plátně přirozeně. Pro mnohé diváky bude překvapením, že její matku ztvárnila Anna Geislerová, která popularitu získala rolemi nekonvenčních dívek a posléze mladých žen. Matkou teenegerky se tak pomalu přesouvá do zcela jiné herecké kategorie.

Ve filmu dále hrají Roman Luknár, Roman Zach, Igor Bareš, Ondřej Malý a Taťjana Medvecká. Náročným úkolem pro filmový štáb byla i co nejdokonalejší rekonstrukce dobových prostředí osmdesátých let socialistického Československa, na níž se podíleli kameraman Jan Baset Střítežský, architekt Petr Fořt a kostýmní výtvarnice Simona Rybáková. Střih filmu je dílem střihače Jakuba Hejny. Natáčení probíhalo v Praze, Bratislavě, ve Vysokých Tatrách a v Německu v Drážďanech a Chemnitzu. Film vznikl v produkci společnosti Negativ, na české straně v koprodukci s Českou televizí, RWE, Barrandov Studiem a společností i/o post. Do kin ho uvede 6. března Falcon.

Trailer k filmu

Téma zaujalo i zpěváka Mekyho Žbirku a jeho osvědčeného producenta Roba Cassa, s nímž Žbirka nahrál k tomuto filmu titulní píseň v legendárním londýnském studiu Abbey Road. „Na písni k jsem začal pracovat poté, co jsem viděl film a ztotožnil se s jeho tématem. Překvapilo mě, že téma oslovilo i producenta Roba Cassa. Pocity ze sledování filmu jsme se snažili přenést do atmosféry titulní písně.

Podílel jsem se i na části scénické hudby,“ říká ke své skladatelské filmové premiéře Miro Žbirka. Klip k písni se natáčel ve Velkém sále pražského Kongresového centra, v němž Miro Žbirka dostal Zlatého slavíka za rok 1982, což koresponduje i s obdobím, v němž se film Fair Play odehrává. Klip natočil režisér Tomáš Luňák a kameraman Jan Baset Střítežský, jenž je i kameramanem filmu. O střih se postaral Petr Říha. „Několik mých písní už se ve filmu objevilo, ale tato spolupráce byla jiná a byla to pro mě výzva,“ dodává Miro Žbirka. Hudbu k filmu Fair Play složil David Solař.

Klip k filmu
© Negativ, 2014

 

 

Zdroj: Negativ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.