Všem, kteří se teprve chystají navštívit letošní svátek designu a mají v úctě práci předků a vědí, že bez poznání historie a umění není člověk ničím jiným než živočichem, biologickým preparátem, vřele doporučujeme navštívit Superstudio v Grand hotelu Šroubek, následně přejmenovaném na Evropu, naposled. Bude to nejen symbolické, ale jedině tak si odnesete zážitky z expozic. Jedinečně zachovalý, autentickou atmosférou prostoupený interiér hotelu ve stylu české secese na sebe strhne veškerou pozornost už při prvním kroku, jímž překročíte práh dělící současnost od minulosti. A když si pak prohlédnete arogantní ignorantskou nerezovou podobu nové tváře hotelu, která se začne rodit jen co se za Designblokem zavřou dveře, nebudete mít myšlenky na nic jiného, než jak tohle hulvátské šílenství ve jménu mamonu a klanění východní klientele zastavit.
Interiér secesní kavárny Grand hotelu Evropa
Foto: e-Newspeak
Nejsem fanatickým milovníkem první republiky, a ani secese není to úplně pravé ořechové, jak bych si představovala vlastní bydlení. Inspiraci hledám spíš v syrovějších podobách architektury ještě o pár století starších, ale nikdy nezapomenu na mírně ošuntělou, ale přesto intenzivní nostalgickou atmosférou, která mě obestoupila při pobytu v hotelích s blízkým letopočtem zrodu, ale zdaleka ne tak dokonale dochovaných jako je Grand hotel Evropa. Bylo to v období posledního vzedmutí socialismu, kdy ještě žádné retro nefrčelo a jako mladí jsme dávali přednost moderně. Ale smysl pro detail, krása řemeslné práce nás přesto minout nedokázala. A světe div se, komunisté jí sice někdy jen naoko opovrhovali, s nějakými zásahy si příliš hlavu nelámali, ale s takovou důsledností jako dnešní finančně konzumní garnitura jí nevyhlazovali. Na to, aby sešla s povrchu zemského a byla nahrazena sterilní konfekcí si musela počkat plných 110 let.
Opuštěné dětství
Tématem letošní přehlídky designu je dětství a tak se školní prostředí nabízí jako ideální prostor pro hlavní stan, pro Superstudio Hra. Vyprázdněná budova bývalé základní školy v Mikulandské však stáhne hrdlo ještě více než hotelové prostředí Evropy, které se dosud skví v celé své byť trochu uprášené noblese. Smutný odosobněný prostor vypovídá o tom, že do jednou ztraceného dětství už se nelze nikdy vrátit. Ve vzpomínkách ano, ale hmatatelně ne. Tam už je jen prázdnota.
Superstudio Hra, Mikulandská
Foto: Designblok, oficiální zdroj
Velké prostory tříd, tělocvičen a dalších učebních místností nabídly organizátorům volnou ruku, kterou tu společně přiložili k dílu kurátoři a designéři z České republiky, Polska a Rakouska. Působivé prezentace značek Nike či Lee zašedlé prostory oživily, rozveselily, ale tak nějak nic víc.
Superstudio Hra – prezentace značky Lee
Foto: e-Newspeak
Nejpůsobivějším prostorem, skutečně hodným dětské fantazie, je expozice značky KŘÍŽ prezentující originální linií Lajka Lajk, v níž čeká na malé i velké dobrodruhy ikonické vozítko velorex či rovnou vesmírná raketa. Osobně mi tu však vše hořkne právě díky jménu nebohého pejska lapeného v moskevských ulicích a poslaného na smrt opět pro lidskou aroganci, pro níž život nejen zvířete nemá žádnou cenu, jen tu peněz a vlastní slávy.
Superstudio Hra – prezentace značky Kříž linie Lajka Lajk
Foto: e-Newspeak
Vesmírem inspirovaná instalace značky DECHEM & Michala Bačáka, která přes čerň a šeď rozhodně nepůsobí depresivně, ale hravě a tajemně a vtipně využívá ty nejtradičnější podněty ze školního prostředí, kterými dozajista tabule a křída jsou, má název Přes střepy dětství a nabízí možnost nahlížení do otevřené knihy fantazie.
Vyřádění dětem i dospělým poskytne odstřelovací herna Ola Mirecka, expozice panáčků Playmobil, hodinkový labyrint, který je zároveň jednou velkou louskárnou oříšků od polského designéra Muchy Bartosze nebo dřevěné káči z lesů Jurských Alp v hravé instalaci švýcarského designéra Lagueta Bertilleho. Dětský svět ožívá ve třídě věnované současným švédským hračkám, které mohou být současně i nábytkem, a které pro Designblok vybral známý stockholmský galerista Stefan Nilsson. Reminiscencí na hodiny pracovní a výtvarné výchovy jsou zvířátka vytvořená namísto tradičních kaštanů z bonbónů.
Dílna pro rodiče i jejich šikovné děti od Veroniky Jirouškové a Lenky Míkové alias LAV má ve svém názvu prostý návod Odpočívejte s pilou v ruce.
Od kategorie Amatérský design jsem očekávala rozhodně více invence než skutečně tvorbu v naprosté většině dosahující úrovně základní školy. Nevím, jaká byla nabídka, ale vystavený výběr je na invenci žalostně chudý. Nepřehlédnutelná dřevěná žirafa, která mi okamžitě evokovala reklamní žirafku sestavenou z tužek, jež mi dělávala kdysi společnost při psaní domácích úkolů, to nezachránila.
Konstrukce a destrukce jako nerozlučitelná dvojice a zámek z písku jako vytoužený cíl v projektu Build & Destroy navrženém speciálně pro výstavu Hra asi nejlépe vystihuje pocity, které si z letošního Designbloku odnáším. A nejen z něho, destrukce mnohonásobně přesahující konstrukci a stavění hradů z písku je všudypřítomná. Stačí se podívat na panelákově sterilní fasády houfně zateplovaných starých rodinných domů a vedle nich rostoucí satelity z hrachovinovými příbytky. Škola v Mikulandské má však štěstí v neštěstí a tak znovu ožije smysluplně. Stane se totiž novým sídlem dílen UMPRUM.
Superstudio Hra – Build & Destroy od Ola Mirečka
Foto: e-Newspeak
Chce to na vzduch. Osvěžení, a to i psychické poskytne hravá stromová kavárna reprezentující značku Vitra. Uvolnění pak lezecká stěna Rijada či závod s větrem za řídítky koloběžek Yedoo, s nimiž se rychleji přepravíte i do dalších studií, pokud si velikostně odpovídající model zapůjčíte v jejich Yedoopůjčovně.
Zítra se rozjedeme do dalších výstavních prostor.
Zuzana Ottová
Zdroj: Designblok
Napsat komentář