Dalekohledy Nikon: Kvalitní i stylová optika

Srpnové počasí nahrává ze všeho nejvíc pěším a cyklistickým výletům či toulkám přírodou. Kromě kvalitního fotoaparátu, s jehož pomocí si uchováme vzpomínky na prožité okamžiky nebo si zvěčníme něco, co nás konkrétně zaujalo, se vyplatí vyzbrojit se další optikou, která nám pomůže odhalit věci, které by nám v danou chvíli zůstaly utajeny nebo bez níž bychom pohled třeba na panorama hor nebo pasoucí se vysokou nemohli plně vychutnat. Ano, řeč je o dalekohledech.

Dalekohled ACULON T11 Foto: Nikon, oficiální zdroj

Pro ty z nás, kteří chtějí být i na výletě styloví nebo jen nechtějí držet v rukách letním sluncem rozpálený černý plast, přináší značka Nikon oblíbené dalekohledy ACULON T11 v lesklé modré a sportovní bílé. Úspěch dalekohledu ACULON T11 není záležitostí vkusu, ale nový výběr barvy už ano. 

Od prvního ohlášení v roce 2012 jsou kompaktní dalekohledy Nikon vysoce hodnocené pro jejich optickou výkonnost a křišťálově čistý obraz. Všechny čočky a hranoly jsou vybaveny vícenásobně antireflexními vrstvami. Dalším důvodem oblíbenosti kompaktního dalekohledu ACULON T11 je šikovná páčka zoomu (8-24x), díky které je jeho používání zvlášť hladké a snadné. Dalekohled je navíc vybaven nejširším rozsahem zoomu a nejvýkonnějším zvětšením ve své třídě. Otočné a posuvné gumové očnice umožňují snadné umístění očí do optimální pozorovací pozice.

Extrémně pohodlný a lehký dalekohled ACULON T11 se stal oblíbeným na celém světě u všech druhů aktivit ve volném čase, včetně sportů, událostí v otevřeném prostoru i dovolenkových cest.

K dispozici je nyní ve čtyřech barvách těla: v černé, červené, lesklé modré a sportovní bílé.

Zdroj: Nikon

42 komentářů

Skip to comment form

  1. Odpovědět

    Dneska investovat do výroby dalekohledů je podle mě ztráta času a peněz. Lidi už tak nechodí ven, a nemají na to čas. Čest vyjímkám ;)

      • Hugo on 18.8.2014 at 00:31

      Odpovědět

      Pořád jsou povolení, koníčky či záliby, kde dalekohled je nezbytně používán. :) S blížícím se časem sběru hroznů například hlídání vinic z posedu.

      • Roco on 18.8.2014 at 02:16

      Odpovědět

      Nemusí se chodit ani ven, stačí pěkná sousedka naproti na lodžii J

        • Hugo on 18.8.2014 at 11:21

        Odpovědět

        Na to není potřeba dalekohled, ale štamprla na kuráž :)

        1. Odpovědět

          Aj dvě :D A ta sousedka tam klidně může mít i kamarádky ;)

            • Hugo on 18.8.2014 at 15:56

            aby pak ale zasej zbylo i pro holky něco :))

    • vianka on 18.8.2014 at 15:55

    Odpovědět

    no tak nějak se to tady zvrhlo ta diskuze…:) na sousedku a kamarádky takový dalekohled jistě netřeba, myslím, že postačí ta štamprla…:)

      • Hugo on 18.8.2014 at 15:58

      Odpovědět

      akorát jsem si říkal úplně to stejné :D ale proč nepustit uzdu fantazii, snům, čemukoliv :)

    • vianka on 18.8.2014 at 16:26

    Odpovědět

    ano, to je pěkné, popustit uzdu fantazii…..realita je většinou ale jiná! Takže jsme se měli vyjadřovat k dalekohledu. Nevím jak Vy, ale já mám výhled na mateřskou školku :) a z druhé strany sice máme barák, ale zatím mě žádný soused tolik nenadchl, abych ho sledovala dalekohledem. No ale co není…..

      • Hugo on 18.8.2014 at 17:12

      Odpovědět

      Já bohužel v rodinném domě na vesnici, z pokoje výhled pouze na dvůr, který nekompromisně hlídá pes mazel. :)

        • vianka on 18.8.2014 at 18:37

        Odpovědět

        Tak to je pěkné…hlavně, že hlídá pes a ne třeba manželka či přítelkyně…:) To by bylo se šmírováním horší!

          • Redakce on 18.8.2014 at 20:09
          • Autor

          Odpovědět

          Tak to máte ještě dobré. Co bydlíme rovněž na vesnici, máme z obýváku a jídelny výhled na protější hospodu. Ta sice nemá okna, ale srocení štamgastů nám kibicovalo cokoliv, takže řešení – neprůhledná fólie na sklo, oni nevidí k nám, ale my zase ven :( a psí mazlové jsou ve výhledu stále, protože se od nás, jako klasičtí útulkáři, nehnou na krok.

            • Hugo on 18.8.2014 at 21:22

            To máte přes nějakou krátkou silnici a hned u ní? Já letos koukal při návštěvě holandska jak mají obýváky, kuchyně v přízemí, domy hned u cest a něco jako záclony neznají. :) já bych si připadal jako ve výkladní skříni

    • Redakce on 18.8.2014 at 16:56
    • Autor

    Odpovědět

    Tak vida, k čemu všemu se dalekohled nehodí. Pravda, také jsme ho na chatě používali ke šmírování sousedek – bývaly dvě, okouzlující dlouhonohé, ladné… Prostě krásné srnky, co se chodily pást na louku před naše vrata a naštěstí je žádný myslivecký macho – pako neskolil.

    1. Odpovědět

      Jednou jsem se takhle procházel v lese, napravo neprostupná houština, nalevo neprostupná houština, a najednou slyším výstřel. A kvičení. Kvičení jako když někdo střelí divočáka. No chvíli jsem se zastavil a přemýšlel co udělám, asi by nebyl nejlepší nápad se plížit podrostem, protože ono by si mě snadno mohl nějaký ten střelec splést s dalším divočákem, a s dírou v pupku by se mi asi dvakrát dobře neběhalo.. :D proto jsem stál jako solný sloup, a najednou slyším dusot stovek kopyt. Kousek ode mě. Takových 30-40 metrů přede mnou byl vykácený úzký pruh lesa, no a přes tu krásnou mýtinku, věřte nevěřte, přeběhlo po dvou až po třech stádo daňků, čítající okolo 50-ti jedinců. Krásný pohled, na který nikdy v životě nezapomenu. Bylo to sice jen kousek, ale vzhledem k tomu, že na podobné procházky do lesa s sebou vždycky pro podobné případy nosím dalekohled, tak jsem ho použil. Byla to opravdu nádhera. Občas se nějaký ten daněk i na chvíli zastavil, a pozoroval toho trubce s dalekohledem, dokud jsem se nepohnul, pak hodil smyk, za který by se ani Niki Lauda nestyděl a pelášil pryč. Každému bych přál něco takového vidět :)

        • Redakce on 18.8.2014 at 21:53
        • Autor

        Odpovědět

        Doufám, že to kvičení byl sám myslivec, jinak pohled na daňky musel být úchvatný, vůbec celý zážitek, být v centru dění. To bych si také dala říct:)

  2. Odpovědět

    Hugo: ono taky v Holandsku asi nejsou čumilové a zlodějíčci jako u nás, nikoho nezajímá co v noci ve svém bytě děláte. V holandsku si asi každý hledí svého ;)

      • Redakce on 18.8.2014 at 21:56
      • Autor

      Odpovědět

      Tak co jsem kdy četla, v Holandsku je to tradice vycházející z doby, kdy tím Holanďané jako protestanti dokazovali, že nemají co skrývat za záclonami, že nepáchající žádný hřích. Asi to platí i opačně, nešmírují ostatní, protože se to nesluší.

        • vianka on 18.8.2014 at 22:03

        Odpovědět

        JJ, naprosto souhlasím.

      1. Odpovědět

        Mohlo by to tak být i u nás, každopádně záclon bych se asi nevzdal :)

          • vianka on 18.8.2014 at 22:07

          Odpovědět

          Naopak, já záclony v domácnosti téměř nemám! Kde jsou ty časy záclon? Vždyť pokoj bez záclon vypadá vzdušnější, otevřenější, prostě pro mě hezčí! Nepochopím lidi, kteří mají záclony přes celé okna! tomu už snad odzvonilo…

            • Hugo on 19.8.2014 at 00:17

            To rozhodně vypadá, ale nezapomínejte na starší domy se starýma oknama bez žaluzií. K těm to asi neodmyslitelně patří, garniže se záclonama a závěsem. :)

            • Redakce on 19.8.2014 at 00:25
            • Autor

            Máte pravdu, starší dámy se třesou na sněhobílé naškrobené záclony. Je to jejich chlouba, kterou si asi nenechají vzít. To je každého věc, jak si to doma zútulní podle svého. My záclony nepoužíváme už léta, jen tam kdy hodně svítilo sluníčko a nebylo vidět na monitor, jsme měli žaluzie a jednou i lehké organtýnové záclony. Tady jsme to řešili, jak už jsem psala, samolepící fólií s dekorem leptaného skla.

            • vianka on 19.8.2014 at 17:17

            Je pravda, že starší lidé záclony zřejmě milují. Moje tchyně je má taky až po zem a ještě k tomu i závěsy. Souhlasím, že je to každého věc. Někomu se třeba záclony líbí a má je rád. Proti gustu….:)

      • Hugo on 18.8.2014 at 22:52

      Odpovědět

      ono v Holandsku je celkově jiná natura :) ochotní, příjemní, usměvavý, rádi poradí.. koukal jsem nevěřícně jako když Vašek Klausů vydal amnestii

    • Redakce on 18.8.2014 at 21:51
    • Autor

    Odpovědět

    Jo, jo, je to taková ta vesnicí probíhající silnice. Když jsme domek kupovali, tak nás uklidňovali, že je hospoda spíš soukromá kůča, že tam chodí jen pár místních. To je sice pravda, jenže asi ten největší a nejhlučnější výkvět. Absence oken nás uchlácholila, ale jen do doby, než přímo na ulici vyndali stoly a lavice, k nimž místní se slovníkem sestávajícím prakticky pouze z „vole“ usedli a komentovali průběh rekonstrukce a vše další. Být tam ty lavice dřív, nikdy jsme sem nešli. Jenže nás tlačil čas, potřebovali jsme vyklidit byt a slušnějších domků za ještě slušnější cenu bylo poskromnu. Ze zahrady už máme výhled na kostel, to je prima, jenže tam jde jen jedno okno z malého pokojíku.

      • vianka on 18.8.2014 at 22:00

      Odpovědět

      Tak to je hrůza! Nezávidím hospodu, ale závidím život v domečku. Určitě bude líp, štamgasti tam snad nebudou donekonečna…Tak přeji pevné nervy! :D

        • Redakce on 18.8.2014 at 22:29
        • Autor

        Odpovědět

        Díky za přání! Je to jediná útěcha, že třeba někam přesídlí nebo to hospodští vzdají, protože asi moc nevydělají, jenže oni to mají jako jediné vyžití, jsou tam prakticky jako doma:( Bydlení v domečku jsem si idealizovala, jen to nějak nevychází. Hluku víc než v Praze, namísto abychom si sedli pod vrbu a poslouchali ptačí koncert, posloucháme rádio od souseda nebo hospodu. Jenže co neděláme, téměř 2 mil. za jaké nám v prý přátelské privatizaci nabídlo město k odkupu byt nebo okolo 20 tis. nájem měsíčně od založeného družstva, bylo nad naše možnosti.

          • Hugo on 18.8.2014 at 23:03

          Odpovědět

          a promluvit si s němi nepomůže? :(

            • Redakce on 18.8.2014 at 23:16
            • Autor

            Nene, když jsme je žádali, aby ztišili muziku, co si tam pouští občas z přistaveného auta, sklidili jsme spršku nadávek ve stylu „Ať táhneme zpátky do Prahy“. No, a když jsem pak na ně vylítla, protože posilněni stříleli přímo od dveří hospody holuby na naší střeše, tak to už nám i vyhrožovali. Teď se to trochu zklidnilo, ingnorujeme se navzájem, ale hlučné pitky jsou jen o něco tišší. Můžeme to samozřejmě řešit úředně, ale to je vyhlášení války, nikdy nekončící naschvály:(

            • Hugo on 18.8.2014 at 23:29

            To máte bohužel pravdu, že by to asi bylo jedině horší. Ale snad platí staré české přísloví, že na každou svini se vaří voda ;)

            • Redakce on 18.8.2014 at 23:55
            • Autor

            Ano, to je jediná útěcha. Obecně mám takovou zkušenost, že čím se člověk snaží být tišší, neobtěžovat druhé, jakoby tím tyto typy provokoval :(

            • Hugo on 19.8.2014 at 00:11

            no já jen nevěřícně koukám.. takový to pořvávání, ať táhnete do prahy začíná jako hodně špatný horor v reálném světě :/ budu držet palce ať se to zlepší :)

            • Redakce on 19.8.2014 at 00:22
            • Autor

            Jj, je to jak z nějaké televizní inscenace. Dům nám prodaly dvě sestry, dědičky, předtím ho pronajímaly kde komu, naposledy snad i nějakým fetkám. Na obecním úřadě byli celí šťastní, že se jim sem stěhuje normální rodina, ale štamgasti to viděli jinak.

            • Hugo on 19.8.2014 at 10:48

            právěže se mi jeden film vybavil – a dobře to v něm nedopadlo :/ že si toho nevšimne třeba starosta, zvlášť pokud je to už delší dobu..

            • Redakce on 19.8.2014 at 16:31
            • Autor

            Tak starostka je obrazně i reálně za vodou, stará se jen o část, kde má úřad i vlasní dům. My jsme ve staré části prakticky na konci vsi, kam se zájem směřuje jen díky občanskému sdružení na kostel. Jsme tu třetí rok a tak se situace trochu mírní, přestali jsme být zajímaví pro provokace, řvou už jen jak jsou zvyklí. Díky za podporu. Zdá se, že sice máte výhled jen na dvoreček, ale klidný, moc Vám přeji, ať tam klid zůstane i nadále.

  3. Odpovědět

    Byl to opravdu skvělý zážitek, a taky doufám, že se myslivec do tak krásného zvířete netrefil. Byl jsem v těch lesích ale skoro týden, a prakticky každý den jsem narazil alespoň na jednoho zástupce ze zvířecí říše, dokonce pak v noci mě málem k smrti vystrašil divočák, který pravděpodobně vyčmuchal jídlo, které jsem si s sebou přinesl. Dupal jsem pak jako slon, a divočák nakonec díkybohu utekl. I tak to ale byl krásný týden :) a těch hřibů co jsem našel :)

      • Redakce on 18.8.2014 at 22:31
      • Autor

      Odpovědět

      Opravdu věřím. Ono když se člověk chová v přírodě tiše a slušně není o setkání s divokou zvěří nouze. Jsou to krásné vzpomínky. Někdy i trochu adrenalin:)

    • Roco on 18.8.2014 at 23:33

    Odpovědět

    Se to tu koukám rozjelo. Já chtěl dodat jen trochu humoru. Ta štamprle je ale safra dobrý nápad. A vyjde levnějc než kukátko!

    1. Odpovědět

      No vidíš, navrhneš štamprlu a strhneš lavinu příspěvků :D ale to radši budu koukat skrz dalekohled než skrz prázdné dno flašky ;)

        • Roco on 19.8.2014 at 00:01

        Odpovědět

        Já ne, to Hugo. Sebe bych nechválil.

        1. Odpovědět

          Máš pravdu, už se v tom ztrácím, tolik tu je komentářů.. :)

Napsat komentář k AdidasCZ Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.