Přesně před půl rokem jsme psali o novém projektu Nadace českých bijáků, Muzea Karla Zemana a České televize jménem Čistíme svět fantazie, jenž si dal za cíl digitálně zrestaurovat vybrané tři filmy od výjimečného českého režiséra Karla Zemana do pokud možno nejpůvodnější podoby. Od té doby však již projekt stačil pokročit.
Baron Prášil, Foto: Nadace české bijáky, oficiální zdroj
Nedávno bylo dokončeno restaurování prvního z filmů, Zemanovy adaptace verneovky Vynález zkázy.
Baron Prášil opět ožije
Nyní se pouští do další fáze, a to do práce na filmu Baron Prášil (1961). V Zemanově zpracování světoznámé knihy Gottfrieda Augusta Bürgera se vyprávění samolibého barona Prášila prolíná s romantickým příběhem novodobého fantasty Toníka, jenž se stává baronovým sokem v lásce. Vedle Miloše Kopeckého v titulní roli se ve filmu objevují další známé české tváře tehdejšího herectví včetně Jana Wericha a Jany Brejchové. Po výtvarné stránce se Zeman inspiroval rytinami knižního vydání z roku 1862, jejichž autorem je jeden z významných ilustrátorů 19. století Gustave Doré. Film by měl být plně zrestaurován v polovině letošního roku, kdy nastane i jeho nová slavnostní premiéra. Poté by měly následovat práce na posledním z vybraných filmů Karla Zemana Cestě do pravěku.
Nadace české bijáky říká ke svým záměrům: „Film Baron Prášil bude restaurován do podoby, v jaké ho mohli vidět diváci v době jeho premiéry. Při procesu digitálního restaurování dohlíží odborná komise v čele s pověřeným restaurátorem na pečlivé dodržování všech podmínek tak, aby nedocházelo ke změnám uměleckého záměru režiséra a nebyly překročeny technologické limity doby, v níž konkrétní dílo vznikalo. Nejde tedy o vydání nové, modernější verze filmu, ale o identické digitálně zrestaurované provedení, vycházející z původních filmových negativů, referenčních kopií, ale i historického průzkumu daného restaurovaného díla.“
Provedení má opět na starosti společnost UPP. Hlavním restaurátorem je Ivo Marák, v expertní komisi znovu zasedl i americký odborník v oblasti archivace a restaurování filmů James Mockoski, který měl supervizi nad digitálním restaurováním Vynálezu zkázy.
Kritika
Nad celou problematikou digitálního restaurování filmů se ovšem v současnosti vznáší oblak kontroverze, kdy zaštiťující Národní filmový archiv čelí ve svém přístupu k restaurování českých klasik kritice ze strany Asociace českých kameramanů. Ti tvrdí (v kritice směřované především na restaurování filmu Adéla ještě nevečeřela), že práce Archivu jsou vedeny s nedostatečnou odborností, chybí kvalifikovaný dohled nad jejich průběhem, a že samotná použitá metoda digitálního restaurování (kopírování autentického stavu degradace dochované filmové kopie) je zvolena nevhodně, neboť nebere v ohled změny v původním záznamu (jež jsou podle vyjádření Archivu prakticky zanedbatelné). Namísto toho Asociace navrhuje použít metodu Digitálně restaurovaného autorizátu, který má přinést autentičtější výsledky a nižší cenu. Na to, kde je v tomto sporu pravda, si ovšem musí každý udělat názor sám.
Přispět může každý
Podílení se na probíhajícím projektu je stále přístupné i veřejnosti, která může přispět do veřejné sbírky na financování dalších restaurátorských prací jak pro dílo Karla Zemana, tak pro další klasiky české kinematografie.
Zdroj: Nadace české bijáky, Asociace českých kameramanů
Napsat komentář